Cécile Decugis: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Cécile Decugis: Filmy a seriály

  • Moje noc s Maud
    Moje noc s Maud (1969)
    Film

    Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář.

    78%

    Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář.

    1
  • Pilotova žena aneb Nelze myslet na nic
    Pilotova žena aneb Nelze myslet na nic (1981)
    Film
    I nadále bude na kanálu Cinemax pokračovat cyklus snímků vynikajícího francouzského režiséra a jednoho z pilířů francouzské nové vlny Erica Rohmera. A stane se tak i skrze komediální drama Pilotova žena aneb Nelze myslet na nic, první ze série „Komedie a přísloví“, které natočil v roce 1981 s Philippem Marlaudem a Marií Rivierovou v hlavních rolích. V jádře jeho příběhu stojí pár, François a Anne, který by mohl být idylický... ale prostě není. François sice Anne miluje, ale je to mladý student a musí si přivydělávat jako noční pošťák, čímž značně trpí jeho nejen milostný, ale celkově partnerský život. A Anne je oproti němu zkušená starší žena, která ví, co chce. Proto se nejde divit, že když ji François jednou zahlédne ve společnosti jejího bývalého přítele, pilota Christiana v podání Matthieu Carriera, zrodí se v mladíkovi žárlivost jako trám. A vůbec ho nezajímá, že je Christian šťastně ženatý - prostě se rozhodne ho sledovat a prokázat nevěru stůj co stůj. A díky tomu se jednou v parku potká také s dospívající Lucií, jež se rozhodne ztřeštěnému a nešťastnému mládenci hodně osobitě pomoci. Tohle pařížské bulváry asi ještě nikdy nezažily.
    Žánry:Drama
    77%
    I nadále bude na kanálu Cinemax pokračovat cyklus snímků vynikajícího francouzského režiséra a jednoho z pilířů francouzské nové vlny Erica Rohmera. A stane se tak i skrze komediální drama Pilotova žena aneb Nelze myslet na nic, první ze série „Komedie a přísloví“, které natočil v roce 1981 s Philippem Marlaudem a Marií Rivierovou v hlavních rolích. V jádře jeho příběhu stojí pár, François a Anne, který by mohl být idylický... ale prostě není. François sice Anne miluje, ale je to mladý student a musí si přivydělávat jako noční pošťák, čímž značně trpí jeho nejen milostný, ale celkově partnerský život. A Anne je oproti němu zkušená starší žena, která ví, co chce. Proto se nejde divit, že když ji François jednou zahlédne ve společnosti jejího bývalého přítele, pilota Christiana v podání Matthieu Carriera, zrodí se v mladíkovi žárlivost jako trám. A vůbec ho nezajímá, že je Christian šťastně ženatý - prostě se rozhodne ho sledovat a prokázat nevěru stůj co stůj. A díky tomu se jednou v parku potká také s dospívající Lucií, jež se rozhodne ztřeštěnému a nešťastnému mládenci hodně osobitě pomoci. Tohle pařížské bulváry asi ještě nikdy nezažily.
    Žánry:Drama
    2
  • Střílejte na pianistu
    Střílejte na pianistu (1960)
    Film
    Hrdinom druhého celovečerného filmu Francoisa Truffauta je klavirista v malom pochybnom bare Charlie. Nikto netuší, že v minulosti bol slávnym klavírnym virtuózom a jeho pravé meno je Edouard Saroyan. Jedného dňa mu manželka prezradila, že za jeho úspech musela zaplatiť impresáriovi vlastným telom a následne spáchala samovraždu. Edouard sa vtedy vzdal skvelej hudobnej kariéry a pretrhol všetky väzby s minulosťou. Sám vychováva mladšieho brata Fida a vyhýba sa kontaktom s okolím. Až do dňa, kedy sa do baru prichádzajú skryť jeho ďalší dvaja bratia Chico a Momo, prenasledovaní gangstermi. Charlie im pomôže, ale sám sa tak dostane do ťažkostí. So zloduchmi aj s bolestnou minulosťou mu chce pomôcť zamilovaná servírka Lena.
    74%
    Hrdinom druhého celovečerného filmu Francoisa Truffauta je klavirista v malom pochybnom bare Charlie. Nikto netuší, že v minulosti bol slávnym klavírnym virtuózom a jeho pravé meno je Edouard Saroyan. Jedného dňa mu manželka prezradila, že za jeho úspech musela zaplatiť impresáriovi vlastným telom a následne spáchala samovraždu. Edouard sa vtedy vzdal skvelej hudobnej kariéry a pretrhol všetky väzby s minulosťou. Sám vychováva mladšieho brata Fida a vyhýba sa kontaktom s okolím. Až do dňa, kedy sa do baru prichádzajú skryť jeho ďalší dvaja bratia Chico a Momo, prenasledovaní gangstermi. Charlie im pomôže, ale sám sa tak dostane do ťažkostí. So zloduchmi aj s bolestnou minulosťou mu chce pomôcť zamilovaná servírka Lena.
    3
  • Pauline à la plage
    Pauline à la plage (1983)
    Film
    Ve třetím díle cyklu „Komedie a přísloví“ se význačný francouzský režisér a představitel nové vlny Eric Rohmer rozhodl publiku předestřít příběh mladé dívky Pauliny, kterou čekají prázdniny plné dospělosti, omylů, ale také lásky a překotně bušícího srdce. Na jeho počátku stojí čerstvě rozvedená světácká Marion, která odjíždí na pobřeží Normandie, kde by ráda v klidu strávila zbytek léta v rodinném sídle. A protože ji tíží samota, vezme sebou k oceánu také svoji mladší, teprve dospívající sestřenici Paulinu, pro niž je to zajímavá možnost, jak si zpestřit poslední dny předškolního volna. Obě jsou svobodné, bez závazků, nemají důvod se vzájemně kontrolovat, a proto si také okamžitě začnou užívat slunce, vyhřátého písku, rozbouřených vln a pochopitelně také přízně na každém kroku se ohlížejících mužů a mladíků. Brzy se ale začne vše komplikovat a zaplétat, jakmile se ke slovu dostanou city. A těch mají Marion, ale především nezkušená Paulina na rozdávání. V dramatické komediální romanci, která si v roce 1983 odnesla tři ceny z Berlinale, excelují Amanda Langletová a Arielle Dombasleová.
    74%
    Ve třetím díle cyklu „Komedie a přísloví“ se význačný francouzský režisér a představitel nové vlny Eric Rohmer rozhodl publiku předestřít příběh mladé dívky Pauliny, kterou čekají prázdniny plné dospělosti, omylů, ale také lásky a překotně bušícího srdce. Na jeho počátku stojí čerstvě rozvedená světácká Marion, která odjíždí na pobřeží Normandie, kde by ráda v klidu strávila zbytek léta v rodinném sídle. A protože ji tíží samota, vezme sebou k oceánu také svoji mladší, teprve dospívající sestřenici Paulinu, pro niž je to zajímavá možnost, jak si zpestřit poslední dny předškolního volna. Obě jsou svobodné, bez závazků, nemají důvod se vzájemně kontrolovat, a proto si také okamžitě začnou užívat slunce, vyhřátého písku, rozbouřených vln a pochopitelně také přízně na každém kroku se ohlížejících mužů a mladíků. Brzy se ale začne vše komplikovat a zaplétat, jakmile se ke slovu dostanou city. A těch mají Marion, ale především nezkušená Paulina na rozdávání. V dramatické komediální romanci, která si v roce 1983 odnesla tři ceny z Berlinale, excelují Amanda Langletová a Arielle Dombasleová.
    4
  • U konce s dechem
    U konce s dechem (1960)
    Film
    • iTunes
    Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti. Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville. "Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)
    73%
    Legendární nestárnoucí debut klasika francouzské Nouvelle vague. Pastiš filmových žánrů v originální filmové koláži-dekonstrukci. Neúnavný rebel a experimentátor Jean-Luc Godard s pomocí svého dvorního kameramana Raoula Coutarda posílá vycházející hvězdu Belmonda na osudnou štafetu v ulicích Paříže. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku překvapuje formální vytříbeností a bezprostředním vyprávěním a fragmentárností. Téměř závratné tempo příběhu o přitažlivém rebelovi, okouzlujícím a ležérním vrahu na útěku představuje odvetu mladé filmařské generace úzkoprsé společnosti. Režisér si nenuceně pohrává s žánrovými klišé a hlásí se k anarchistickému okouzlení zločinem, sexem, násilím. Přitom znovu objevuje krásu filmové interpunkce, jak ji definoval Griffith nebo Feuilladův Fantomas. Nevyhýbá se kontrapunktnímu srovnání, hýří širokou paletou nástrojů, od klasického Mozarta, až po odvazový jazz. Snímek má i příznačné poslání bezstarostné jízdy a volného pádu, tak typické pro divoké mládí a bezohlednou upřímnost. Sotva se totiž Godardův hrdina nadechne, pokud mu to závratné tempo a těkající kamera umožní, již chcípá na bílé laině ulice. Vzkřísení filmové řeči a nastartování nových vyjadřovacích možností, které U konce s dechem signalizuje, má i dodnes nesmírný vliv, který je možno najít i u tak rozdílného režiséra, jako je Quentin Tarrantino. Přitom jeden z nejvlivnějších a stále svěžích snímků světové kultury není jen dílem jednotlivce. Ďábelský koktejl a manifest Nové vlny o rychlé jízdě, vraždě, bezstarostné mládeži, pop-ikonách západní kultury totiž pomáhali namíchat tehdy ještě nepříliš známé osobnosti jako režiséři François Truffaut, Claude Chabrol nebo Jean-Pierre Melville. "Osobnost poněkud odlišná od Wellese, Buňuela, Bergmana, Claira. Oproti jejich dlouhé tvorbě má za sebou teprve sedm let režijní práce, na rozdíl od nich nemá vyhlídky stát se klasikem sedmého umění. Jeho filmy poznamenává spontánní, živelné hledání nových možností, zkoušení nosnosti výrazových prostředků, neukončenost tvaru, kvas myšlenky, určitá nekázeň, což všechno se špatně slučuje s požadavky, jež bývají zpravidla kladeny na zralá, mistrovská díla." (Ljubomír Oliva)
    5
  • Noci v úplňku
    Noci v úplňku (1984)
    Film
    V čtvrtém snímku z cyklu „Komedie a přísloví“ přivádí jeden z hlavních představitelů francouzské nové vlny Eric Rohmer na scénu drobnou mladou Louise, ženu s posmutnělým pohledem, kterou ztělesnila předčasně tragicky zesnulá francouzská herečka Pascale Ogierová. Přičemž onen smutek v jejích očích pramení mimo jiné i z toho, že se Louise už delší dobu nudí ve vztahu se svým poslušným, možná až příliš disciplinovaným přítelem, architektem Remim. Zároveň se však žena stále nedokáže odhodlat k rozchodu. Proto také nakonec opustí jejich společné hnízdo v Marne-la-Vallé a pod záminkou, že chce být chvíli sama, se nastěhuje do nevelkého bytu v srdci Paříže. Pravda je ale především taková, že si chce znovu začít užívat večírků a ztracené svobody. A také na nic nečeká a přes neustálé pronásledování svým kamarádem, prostopášným, nicméně ženatým Octavem, začne vymetat večírky jak na běžícím páse. Naneštěstí jen máloco se dále odehrává podle jejích představ. A Louise již brzy pochopí pravý význam pořekadla, že „nikdy nevíme, co máme, dokud to neztratíme“. Ve vedlejších rolích komediálního dramatu, za nějž Pascale Ogierová získala cenu na filmovém festivalu v Benátkách, se představí Tchéky Kario a Fabrice Luchini.
    Žánry:DramaRomantický
    73%
    V čtvrtém snímku z cyklu „Komedie a přísloví“ přivádí jeden z hlavních představitelů francouzské nové vlny Eric Rohmer na scénu drobnou mladou Louise, ženu s posmutnělým pohledem, kterou ztělesnila předčasně tragicky zesnulá francouzská herečka Pascale Ogierová. Přičemž onen smutek v jejích očích pramení mimo jiné i z toho, že se Louise už delší dobu nudí ve vztahu se svým poslušným, možná až příliš disciplinovaným přítelem, architektem Remim. Zároveň se však žena stále nedokáže odhodlat k rozchodu. Proto také nakonec opustí jejich společné hnízdo v Marne-la-Vallé a pod záminkou, že chce být chvíli sama, se nastěhuje do nevelkého bytu v srdci Paříže. Pravda je ale především taková, že si chce znovu začít užívat večírků a ztracené svobody. A také na nic nečeká a přes neustálé pronásledování svým kamarádem, prostopášným, nicméně ženatým Octavem, začne vymetat večírky jak na běžícím páse. Naneštěstí jen máloco se dále odehrává podle jejích představ. A Louise již brzy pochopí pravý význam pořekadla, že „nikdy nevíme, co máme, dokud to neztratíme“. Ve vedlejších rolích komediálního dramatu, za nějž Pascale Ogierová získala cenu na filmovém festivalu v Benátkách, se představí Tchéky Kario a Fabrice Luchini.
    Žánry:DramaRomantický
    6
  • 7
  • 8