Věra Ferbasová

Věra Ferbasová je česká herečka. Narodila se v roce 1913 v Sukoradech, ale ve dvacátých letech se rodina přestěhovala do Plzně, kde Věra Ferbasová studovala gymnázium. Nebyla ale příliš dobrou studentkou a nakonec přešla na obchodní akademii. Po úspěšné maturitě odešla do Prahy pracovat jako sekretářka do Divadla Vlasty Buriana. K herectví se tu dostala náhodou, když musela zaskočit za nemocnou herečku a u profese již zůstala. Přirozený komediální talent a bezprostřednost z Věry Ferbasové učinila jednu z největších hvězd českého meziválečného filmu. Filmová kariéra První filmovou roli získala v roce 1933 v romantickém dramatu V tom domečku pod Emauzy. A o rok později již natočila komedii Matka Kráčmerka (1934), muzikál Polská krev (1934), následovala komedie Vdavky Nanynky Kulichovy (1935) a komedie Studentská máma (1935). Naplno svůj komediální talent ale zúročila v komediích Tři muži ve sněhu (1936), Uličnice (1936), Švadlenka (1936), Mravnost nade vše (1937), Falešná kočička (1937), Andula vyhrála (1937), Slávko, nedej se! (1938), Vandiny trampoty (1938), Dědečkem proti své vůli (1939), Dceruška k pohledání (1940), Provdám svou ženu (1941) a Zlaté dno (1942). V roce 1942 Věra Ferbasová přerušila svou kariéru, aby nemusela hrát v německých filmech. Po válce se jí už ale na úspěšnou kariéru navázat zcela nepodařilo, navíc během vykonstruovaného procesu po roce 1948 přišla s manželem o všechen majetek a byla nucena se s manželem vystěhovat z Prahy. Manžela navíc na čtyři roky zavřeli. Rehabilitace se oba dočkali až v 70. letech. Druhou šanci u filmu tak Věra Ferbasová dostala až v roce 1957 v komedii Poslušně hlásím. O rok později ji režisér Martin Frič obsadil do dramatu Dnes naposled a vzájemnou spolupráci si zopakovali v pohádce Dařbuján a Pandrhola z roku 1959. Paničku s buldočky ztvárnila v komedii Čintamani a podvodník (1964) a v roce 1967 se stala slečnou Mossierovou v komedii Pension pro svobodné pány. Zapomenout ale nesmíme ani na drama Případ pro začínajícího kata (1969), drama Skřivánci na niti (1969), pohádku Pan Tau a Claudie (1970) a starostlivou tetičku z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Osobní život V roce 1941 se Věra Ferbasová provdala za architekta Josefa Pálku. Děti neměli, ale manželství bylo šťastné a trvalo až do Josefovy smrti v roce 1973. Po jeho smrti přišla Věra Ferbasová o dům v Ládví, kde žili od roku 1962 a přestěhovala se do Prahy, Tak také v roce 1976 nečekaně zemřela. Pohřbena je v rodinném hrobce v Jičíně.