?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Catherine Chevalier: Filmy a seriály

  • Hellraiser II
    Hellraiser II (1988)
    FilmRole: Tiffany's Mother
    66%
    1
  • Šťastnou cestu
    Šťastnou cestu (2003)
    Film

    Píše se totiž rok 1940, Francie právě pohrála válku a v červnu se v Bordeaux v hotelu Splendide scházejí politici, žurnalisté, představitelé vysoké buržoazie, rádoby světáci a špióni ze všech táborů. Země se zmítá v nejistotě, rozervána mezi území okupované Němci a jih spravovaný vichistickou kolaborantskou vládou. Pro mladého spisovatele Frédérica Rogera (Grégoire Dérangére) znamená seznámení s jeho sousedkou, slavnou filmovou herečkou Viviane Denvers (Isabelle Adjani), skok do středu událostí, které ho mohou zbavit - když už ne rovnou života - přinejmenším svobody a srdce. Vivianiny osudy totiž ovlivňují tři muži: cynický ministr Jean-Etienne Beaufort (Gérard Depardieu), protřelý novinář Winckler (Peter Coyote) a tajemný Andre Arpel. Právě ten však jedné noci skončí na podlaze hereččina bytu s kulkou v těle. Frédéricovi může snadno připadnout role oběti, když se Vivianinou vinou dostává do vězení. Odtud uprchne a zaplete se do machinací kolem tajné německé atomové zbraně. Mladý hrdina stojí před několikerou volbou - mezi elegantní, zkušenou Vivian a počestnou studentkou nukleární fyziky Camille (Virginie Ledoyen), mezi politiky a podvodníky, mezi mladickou bezstarostností a zodpovědnou dospělostí.

    Film Šťastnou cestu traktuje s nadhledem historické události - v tomto případě vichistickou Francii. Místo moralizující lekce z dějepisu nabízí duchaplnou zábavu v nejlepších tradicích francouzské kinematografie. Jean-Paul Rappeneau slaví svým nejnovějším filmem návrat mezi nejzajímavější režiséry Francie a úspěšně navazuje na to nejlepší ze své filmografie (mj. Manželé z roku II/Les mariés de lan II (1971), Husar na střeše/Le hussard sur le toit (1995), Cyrano de Bergerac (1990). Žánr kostýmního historického velkofilmu spojuje s precizní režijní prací, přičemž na elegantním výsledku má podíl hvězdné obsazení.

    64%

    Píše se totiž rok 1940, Francie právě pohrála válku a v červnu se v Bordeaux v hotelu Splendide scházejí politici, žurnalisté, představitelé vysoké buržoazie, rádoby světáci a špióni ze všech táborů. Země se zmítá v nejistotě, rozervána mezi území okupované Němci a jih spravovaný vichistickou kolaborantskou vládou. Pro mladého spisovatele Frédérica Rogera (Grégoire Dérangére) znamená seznámení s jeho sousedkou, slavnou filmovou herečkou Viviane Denvers (Isabelle Adjani), skok do středu událostí, které ho mohou zbavit - když už ne rovnou života - přinejmenším svobody a srdce. Vivianiny osudy totiž ovlivňují tři muži: cynický ministr Jean-Etienne Beaufort (Gérard Depardieu), protřelý novinář Winckler (Peter Coyote) a tajemný Andre Arpel. Právě ten však jedné noci skončí na podlaze hereččina bytu s kulkou v těle. Frédéricovi může snadno připadnout role oběti, když se Vivianinou vinou dostává do vězení. Odtud uprchne a zaplete se do machinací kolem tajné německé atomové zbraně. Mladý hrdina stojí před několikerou volbou - mezi elegantní, zkušenou Vivian a počestnou studentkou nukleární fyziky Camille (Virginie Ledoyen), mezi politiky a podvodníky, mezi mladickou bezstarostností a zodpovědnou dospělostí.

    Film Šťastnou cestu traktuje s nadhledem historické události - v tomto případě vichistickou Francii. Místo moralizující lekce z dějepisu nabízí duchaplnou zábavu v nejlepších tradicích francouzské kinematografie. Jean-Paul Rappeneau slaví svým nejnovějším filmem návrat mezi nejzajímavější režiséry Francie a úspěšně navazuje na to nejlepší ze své filmografie (mj. Manželé z roku II/Les mariés de lan II (1971), Husar na střeše/Le hussard sur le toit (1995), Cyrano de Bergerac (1990). Žánr kostýmního historického velkofilmu spojuje s precizní režijní prací, přičemž na elegantním výsledku má podíl hvězdné obsazení.

    2
  • Jefferson v Paříži
    Jefferson v Paříži (1995)
    Film
    Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
    56%
    Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
    3
  • Ennui, L'
    Ennui, L' (1998)
    Film
    Profesor filosofie Martin se náhodou seznámí s mladičkou dívkou Cecílií. Krátce po seznámení spolu začnou spát. Setkávají se čím dál častěji a Martin se stává doslova posedlý - touží, aby se mu svěřila se svými myšlenkami a pocity - ale Cecilie buď žádné nemá nebo mu je prozradit nechce. Jakoby to byla právě ona vnitřní prázdnota (možná až hloupost), čím je Martin k přitahován. Jeho obsese se ještě zvětšuje s objevem faktu, že dívka má ještě jednoho milence a navíc odmítne nabídku k sňatku, vyvrcholí neúspěšným pokusem o sebevraždu. Předlohou filmu byla kniha Nuda italského spisovatele Alberta Moravii.
    Žánry:DramaRomantický
    56%
    Profesor filosofie Martin se náhodou seznámí s mladičkou dívkou Cecílií. Krátce po seznámení spolu začnou spát. Setkávají se čím dál častěji a Martin se stává doslova posedlý - touží, aby se mu svěřila se svými myšlenkami a pocity - ale Cecilie buď žádné nemá nebo mu je prozradit nechce. Jakoby to byla právě ona vnitřní prázdnota (možná až hloupost), čím je Martin k přitahován. Jeho obsese se ještě zvětšuje s objevem faktu, že dívka má ještě jednoho milence a navíc odmítne nabídku k sňatku, vyvrcholí neúspěšným pokusem o sebevraždu. Předlohou filmu byla kniha Nuda italského spisovatele Alberta Moravii.
    Žánry:DramaRomantický
    4