Vivienne Chandler: Nejlepší filmy
a seriály

7.4

Vivienne Chandler: Filmy a seriály

  • Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů
    Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů (1983)
    FilmRole: Female X-Wing Fighter Pilot (uncredited)
    • Disney+
    • O2 TV
    • Google Play
    • +3
    86%
    1
  • Mechanický pomeranč
    Mechanický pomeranč (1971)
    FilmRole: Handmaiden in Bible Fantasy
    • Google Play
    • iTunes
    Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania.
    83%
    Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania.
    2
  • Kapsy plné dynamitu
    Kapsy plné dynamitu (1971)
    FilmRole: John's Girlfriend
    Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí... Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schemata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná).
    75%
    Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova "vře" mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného, než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí... Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schemata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná).
    3
  • 4
  • Pyramida hrůzy
    Pyramida hrůzy (1985)
    FilmRole: Mrs. Holmes
    • Google Play
    73%
    5
  • Umělcova smlouva
    Umělcova smlouva (1982)
    FilmRole: Laundress

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    72%

    Umělcova smlouva je první typicky greenawayovský celovečerní film, prostřednictvím kterého definoval tento solitérní tvůrce základní prvky své estetiky. V jednom z rozhovorů uvedl, že jeho filmy jsou z 90 % postaveny na výtvarných obrazech. Umělcova smlouva je první manifestací tohoto faktu, neboť výtvarné obrazy zde nevystupují pouze jako zarámované objekty či dekorace, ale vstupují v zásadní roli do dějové a výrazové struktury celého díla.
    Zápletka filmu je jednoduchá - arogantní malíř Neville po dlouhém naléhání souhlasí s vytvořením 12 kreseb jedné anglické usedlosti pod podmínkou, že dostane absolutní uměleckou svobodu a že mu bude paní Herbertová, majitelka nemovitosti, kdykoliv po vůli. Plyne den za dnem, Neville maluje a miluje a pan Herbert (odjel do Southamptonu) se nevrací a nevrací… Motiv svědectví o násilném činu ikonograficky zakódovaném do výtvarného obrazu se objevuje i v dalších Greenawayových dílech (Rembrandtova Noční hlídka/ Nightwatching, 2007), ale v lecčems může připomenout slavnou Antonioniho Zvětšeninu (Blow-Up, 1966).
    Ve snímku, který byl původně dlouhý tři hodiny (jen úvodní sekvence trvala 30 minut), je však klíčový především jeho styl. Greenawayovi se podařilo vytvořit unikátní obraz barokní zhýralosti, který je postaven na záměrně zjednodušené divadelní stylizaci, subverzivních motivech, kongeniální hudbě Michaela Nymana (čerpající především z anglického barokního klasika Henryho Purcella) a na principech kopírujících malířskou estetiku. Režisér kopíruje kompozice svých záběrů na základě kompozic (fiktivního) malíře Nevilla, který se v duchu perspektivy a renezanční tradice snaží centralizovat každou svoji kresbu a jehož základním cílem je vnutit kresleným objektům a prostorovým plánům pevný řád. Tento řád se mu však postupně rozpadá, v již hotových kompozicích se objevují nové tajemné objekty, tajemné postavy a důkazy o vraždě.
    Umělcova smlouva je první zastávkou na Greenawayově autorské cestě analyzující vztah výtvarného umění a filmu, jejich společné rysy a především jejich rozdílnost a spolehlivě rozpracovává témata, která se později objevují v celé režisérově filmografii (i přednáškové činnosti).

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    6
  • 7
  • Dcery zla
    Dcery zla (1971)
    Film
    62%
    8
  • 9