Emmanuel Cavalcanti: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Emmanuel Cavalcanti: Filmy a seriály

  • Sbohem, Brazílie!
    Sbohem, Brazílie! (1979)
    FilmRole: Prefeito

    Jedna z klíčových osobností brazilského filmového hnutí cinema novo, Carlos Diegues na pozadí nízkorozpočtového příběhu o třech kočujících cirkusácích, vypráví o zániku jedné epochy Brazílie. Forma nostalgické komedie nabízí hořký úsměv nad osudem tradičního umění, které vytěsnila dravá civilizace.

    Smutná komedie o nostalgickém pohledu na zánik tradiční kultury, nadčasově prorokuje věk laciné televizní zábavy. Nikdo už není tím, čím býval, k čemu jej vedly historické souvislosti, ani staříčký promítač, ani indián, který říká, že bílí zničili jeho rod. Nyní se on vydává do města zničit je, evoluce je nezadržitelná a děsivá. Zánik Amazonie, to je autentický konec sedmdesátých let minulého století, který téměř dokumentárním způsobem zachycuje slavný snímek klíčové osobnosti cinema novo Carlose Dieguese.

    Příběh této nezvyklé roadmovie se od počátku soustředí na Caravanu Rolidei, trojlístek cirkusových umělců, potomků dávných sideshows, který kočuje od městečka k městečku. Pomocí jednoduchých kouzel, specifické dávky šarmu a výřečnosti se publiku představuje principál přezdívaný Cikánský král (Jose Wilker), sexuální bohyně a tanečnice rumby Salome (Betty Faria) a neporazitelný němý silák Swallow. Jednoho dne je na pouti spatří mladý naivní akordeonista Cico (Fabio Junior), zcela okouzlen živočišností Salome, se rozhodne skupinu nadále doprovázet i se svou mladičkou ženou čekající dítě. Zprvu je sice odmítnut, protože jeho místo už zaujal gramofon, ale Salome usoudí, že živá hudba by nemusela být od věci. Na společném putování za indiány, Altamirou, Amazonkou i mořem kočovníci poznávají, že se Brazílie hodně změnila a na jejich vystoupení zejí židle prázdnotou. Obyvatelé chudé země sedí jako přibití před novodobými pozlátky včetně televize, na kterou hypnotizovaně zírají. Při jedné peripetii pikareskního putování potkávají stařičkého promítače filmů, který jim vysvětluje, že zastavit se (usadit se) nemá smysl, protože lidé se o ně přestanou zajímat. Ovšem ani neustálé putování nenabízí kýžené výsledky. Pricipál usoudí, že jediným řešením je vyrazit do míst, kterých se civilizace ještě nedotkla. Ovšem ani Amazonie už vlastně neexistuje, vysnění indiáni zmizeli nebo se infiltrovali do příměstkých ghett. Nakonec se cesty umělců rozcházejí, teprve setkání po několika letech naízí novou perspektivu. Cico hraje s kapelou na místní diskotéce, jeho žena se prostituuje a Caravana Rolidei s nově nainstalovanými neony na autě a se stříbrnými flitry připomíná pojízdný sexshop. Brazílie nenávratně zmizela.

    Snímek, jenž zároveň slouží jako cenný dokument o proměnlivosti dob, získal příznivý kritický ohlas a v roce 1980 byl nominován na Zlatou palmu. (Martin Jiroušek, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaRoad Movie
    70%

    Jedna z klíčových osobností brazilského filmového hnutí cinema novo, Carlos Diegues na pozadí nízkorozpočtového příběhu o třech kočujících cirkusácích, vypráví o zániku jedné epochy Brazílie. Forma nostalgické komedie nabízí hořký úsměv nad osudem tradičního umění, které vytěsnila dravá civilizace.

    Smutná komedie o nostalgickém pohledu na zánik tradiční kultury, nadčasově prorokuje věk laciné televizní zábavy. Nikdo už není tím, čím býval, k čemu jej vedly historické souvislosti, ani staříčký promítač, ani indián, který říká, že bílí zničili jeho rod. Nyní se on vydává do města zničit je, evoluce je nezadržitelná a děsivá. Zánik Amazonie, to je autentický konec sedmdesátých let minulého století, který téměř dokumentárním způsobem zachycuje slavný snímek klíčové osobnosti cinema novo Carlose Dieguese.

    Příběh této nezvyklé roadmovie se od počátku soustředí na Caravanu Rolidei, trojlístek cirkusových umělců, potomků dávných sideshows, který kočuje od městečka k městečku. Pomocí jednoduchých kouzel, specifické dávky šarmu a výřečnosti se publiku představuje principál přezdívaný Cikánský král (Jose Wilker), sexuální bohyně a tanečnice rumby Salome (Betty Faria) a neporazitelný němý silák Swallow. Jednoho dne je na pouti spatří mladý naivní akordeonista Cico (Fabio Junior), zcela okouzlen živočišností Salome, se rozhodne skupinu nadále doprovázet i se svou mladičkou ženou čekající dítě. Zprvu je sice odmítnut, protože jeho místo už zaujal gramofon, ale Salome usoudí, že živá hudba by nemusela být od věci. Na společném putování za indiány, Altamirou, Amazonkou i mořem kočovníci poznávají, že se Brazílie hodně změnila a na jejich vystoupení zejí židle prázdnotou. Obyvatelé chudé země sedí jako přibití před novodobými pozlátky včetně televize, na kterou hypnotizovaně zírají. Při jedné peripetii pikareskního putování potkávají stařičkého promítače filmů, který jim vysvětluje, že zastavit se (usadit se) nemá smysl, protože lidé se o ně přestanou zajímat. Ovšem ani neustálé putování nenabízí kýžené výsledky. Pricipál usoudí, že jediným řešením je vyrazit do míst, kterých se civilizace ještě nedotkla. Ovšem ani Amazonie už vlastně neexistuje, vysnění indiáni zmizeli nebo se infiltrovali do příměstkých ghett. Nakonec se cesty umělců rozcházejí, teprve setkání po několika letech naízí novou perspektivu. Cico hraje s kapelou na místní diskotéce, jeho žena se prostituuje a Caravana Rolidei s nově nainstalovanými neony na autě a se stříbrnými flitry připomíná pojízdný sexshop. Brazílie nenávratně zmizela.

    Snímek, jenž zároveň slouží jako cenný dokument o proměnlivosti dob, získal příznivý kritický ohlas a v roce 1980 byl nominován na Zlatou palmu. (Martin Jiroušek, LFŠ 2007)

    Žánry:DramaRoad Movie
    1
  • 2
  • Antonio das Mortes
    Antonio das Mortes (1969)
    FilmRole: Padre
    Pokračování pohnutých událostí na chudém brazilském venkově z Rochova předchozího opusu Bůh a ďábel v zemi slunce. Tentokrát se lovec banditů das Mortes ocitá ve víru agrární revoluce a pohanských rituálů inscenovaných s antickou nevyhnutelností.

    Expresivní střelba a výkřiky uvádějí tentokráte barevný snímek talentovaného tvůrce angažovaného filmu a vůdčí postavy hnutí cinema novo Glaubera Rochy. Uplynulo už celých 29 let od doby, kdy statkáři najatý lovec hlav Antonio das Mortes zabil obávaného Corisca, posledního z velkých banditů pustošících bezhlavě zemi. Od té doby již Antonio zneškodnil stovku samozvaných škůdců a nyní pase po dalším z nich, Coiranovi, o němž se hovoří jako o převtělení obávaného a legendárního bandity Lampiãoa. Ale časy se změnily: To, co dříve předurčovalo Mortesovu existenci (nenávist vůči vraždícím banditům) už pozbývá platnosti. Místní cangaceiro není vrah, ale idealistický vůdce chudých. Přichází tedy klíčový okamžik v podobě alegorického souboje mezi drakem a svatým Jiřím, okamžik mystického přerodu plný posvátných odkazů a biblických poselství. Tomu ostatně odpovídá i původní název snímku, který lze přeložit jako Souboj zlého draka se svatým Jiřím.

    Snímek má mnohem přístupnější strukturu než jeho předchozí díl, navíc začíná jasně čitelným angažovaným poselstvím, kdy místní učitel zkouší hlouček dětí z dějin své rodné země. Rocha opětovně ukazuje aktuální stav Brazílie, používá k tomu dokumentárně laděné záběry na přerod vesnice, která prochází aktuálními trendy jako je například agrární reforma. Nechybí dobové záběry na demonstrující dav, který nese prapor s heslem Nezávislost nebo smrt. Záměrný primitivismus a hluboká symbolika připomíná vysoce stylizované rituály. Z choreografie kamery a pohybujících se aktérů lze vycítit Rochův zájem o alegorické divadlo a určitou obřadnost. Tak jako jiné Rochovy snímky i tento je možno vnímat jako extatický rituál, v němž filmové prostředky vytvářejí komplexní systém, mající za cíl vyvolat vnitřní obrodu brazilského ducha. V roce 1969 získal Antonio das Mortes spolu se Všemi dobrými rodáky Vojtěcha Jasného cenu za režii na festivalu v Cannes, dále tamtéž cenu novinářů FIPRESCI, Cenu Luise Buñuela a Award of the International Confederation of the Art and Essay Cinema a řadu dalších na jiných, především evropských festivalech.

    (Martin Jiroušek, LFŠ 2007)
    Žánry:AkčníDramaKrimiWestern
    62%
    Pokračování pohnutých událostí na chudém brazilském venkově z Rochova předchozího opusu Bůh a ďábel v zemi slunce. Tentokrát se lovec banditů das Mortes ocitá ve víru agrární revoluce a pohanských rituálů inscenovaných s antickou nevyhnutelností.

    Expresivní střelba a výkřiky uvádějí tentokráte barevný snímek talentovaného tvůrce angažovaného filmu a vůdčí postavy hnutí cinema novo Glaubera Rochy. Uplynulo už celých 29 let od doby, kdy statkáři najatý lovec hlav Antonio das Mortes zabil obávaného Corisca, posledního z velkých banditů pustošících bezhlavě zemi. Od té doby již Antonio zneškodnil stovku samozvaných škůdců a nyní pase po dalším z nich, Coiranovi, o němž se hovoří jako o převtělení obávaného a legendárního bandity Lampiãoa. Ale časy se změnily: To, co dříve předurčovalo Mortesovu existenci (nenávist vůči vraždícím banditům) už pozbývá platnosti. Místní cangaceiro není vrah, ale idealistický vůdce chudých. Přichází tedy klíčový okamžik v podobě alegorického souboje mezi drakem a svatým Jiřím, okamžik mystického přerodu plný posvátných odkazů a biblických poselství. Tomu ostatně odpovídá i původní název snímku, který lze přeložit jako Souboj zlého draka se svatým Jiřím.

    Snímek má mnohem přístupnější strukturu než jeho předchozí díl, navíc začíná jasně čitelným angažovaným poselstvím, kdy místní učitel zkouší hlouček dětí z dějin své rodné země. Rocha opětovně ukazuje aktuální stav Brazílie, používá k tomu dokumentárně laděné záběry na přerod vesnice, která prochází aktuálními trendy jako je například agrární reforma. Nechybí dobové záběry na demonstrující dav, který nese prapor s heslem Nezávislost nebo smrt. Záměrný primitivismus a hluboká symbolika připomíná vysoce stylizované rituály. Z choreografie kamery a pohybujících se aktérů lze vycítit Rochův zájem o alegorické divadlo a určitou obřadnost. Tak jako jiné Rochovy snímky i tento je možno vnímat jako extatický rituál, v němž filmové prostředky vytvářejí komplexní systém, mající za cíl vyvolat vnitřní obrodu brazilského ducha. V roce 1969 získal Antonio das Mortes spolu se Všemi dobrými rodáky Vojtěcha Jasného cenu za režii na festivalu v Cannes, dále tamtéž cenu novinářů FIPRESCI, Cenu Luise Buñuela a Award of the International Confederation of the Art and Essay Cinema a řadu dalších na jiných, především evropských festivalech.

    (Martin Jiroušek, LFŠ 2007)
    Žánry:AkčníDramaKrimiWestern
    3