Katarína Hlinková

Katarína Hlinková je slovenská herečka, básnířka a výtvarnice. Narodila se 14. listopadu 1998 ve Spišské Nové Vsi. Při studuju gymnázia se věnovala hlavně ochotnickému divadlu, v rámci něhož dodnes ztvárnila desítky rolí. Po maturitě se přesunula do Brna, kde začala studovat filmovou vědu. V té době zároveň účinkovala na jedné ze scén Národního divadla Brno v existenciální komedii Mars (2019) německého dramatika Maria von Mayenburga režírované Natálií Deákovou. Její brněnské působení však narušila pandemie covid-19. Zpět na Slovensku se Katarína Hlinková věnovala mimo jiné poezii. Autorčiny básně, tvořené se specifickou obrazotvorností kombinující, něhu, vzdor a jemnou ironii, byly načteny v rámci podcastu Kunstkamera. Pokračovala i její divadelní kariéra, na prknech trnavského Divadla Jana Palárika byla k vidění ve hře Zmeškané rozhovory (2024) a spolupracuje též s agenturou Divadelný svet. V roce 2021 si zahrála v hlavní roli krátkometrážního snímku Prokopa Prčíka Desiluse, kde ztvárnila osudovou lásku postavy hrané kontroverzním filozofem Antonínem Dolákem. Objevila se také v dokumentu Turnus (2022) slovenského režiséra Jara Vojteka, který se českým divákům představil na festivalu v Jihlavě. Jednu z vedlejších rolí Divoženky ztvárnila v posledním snímku Juraje Jakubiska, Perinbaba a dva světy (2023). Katarína Hlinková se věnuje také výtvarnému umění. V současné době studuje pedagogiku výtvarného umění v Trnavě, vedla několik tvůrčích kurzů a stojí za přebalem a ilustracemi ke slovenskému vydání románu Mačací hosť japonského spisovatele Takašiho Hiraidea.