Ján Schürger

Ján Schürger se narodil 15. 9. 1984 v Praze. Po otci je karpatský Němec, po matce je pražský Čech. Ke kameře se dostal velkou oklikou, když studoval elektrotechniku a začal stavět mobilní vysílače. Pak nastoupil jako videoinženýr do ČT. Tam se podílel na tvorbě dětských pořadů jako například Kouzelná školka nebo Hřiště 7. Právě tehdy si našel cestu k televizní kameře. Jako milovník historie, který tíhne k poznávání světa a jiných kultur, si už v té době splnil svůj sen navštívit perlu pouště, syrskou Palmýru. O té se učil už na Základní škole Karla Jeřábka v Roudnici nad Labem. Když se chtěl profesně posunout dál, přizval ho Zdeněk Šámal do týmu videoreportérů na TV Nova. Během této práce si uvědomil, jak zefektivnit činnost skloubením novinařiny a nových technologií, kolem roku 2009 byl v této oblasti jedním z novátorů. Roku 2011 nastoupil jako kameraman středočeského kraje na TV Prima. Podílel se hlavně na výrobě reportáží do Krimi zpráv, kde poprvé začal vidět tragické osudy lidí a reportovat o nich. Když začala občanská válka v Sýrii, vzpomněl si tehdejší šéf zahraniční redakce TV Prima Martin Mikule na jeho zkušenosti a lásku k této zemi. A tak Ján jako kameraman vyrazil s reportérem TV Prima Janem Novákem do své první války. Tam spolu reportovali o politických změnách a uprchlících, kteří se snažili před válkou uniknout. Během této cesty jako tým dostali důvěru od někdejší ředitelky zpravodajství TV Prima Jitky Obzinové. Když pak v roce 2014 začaly potyčky na kyjevském Majdanu, byli vysláni o tom reportovat. Přitom ani netušili, že přijedou do těch nejtvrdších bojů. Tehdy mu na náměstí Nezávislosti lidé umírali přímo před kamerou. V té době také začala jeho ukrajinská mise, která pokračovala natáčením na území separatistů hlavně ve Slavjansku, Doněcku a v obléhaném městě Debalcevo. Během anexe Krymu se mu podařilo jako jednomu z prvních natočit SPZ ruských vojáků, čímž potvrdil přítomnost ruského vojska na tomto poloostrově. Pak monitoroval převrat v Káhiře a Turecku. Jako první západní štáb natáčel v osvobozené Palmýře. Mezitím také spolu s českou policií odhalil nesprávnost smyšleného dokumentu National Geographic "Město hříchů", neboť mu forma natáčení přišla podezřelá a neproveditelná. Spolu s kolegou Vladimírem Procházkou všechny aktéry dokumentu našel a ti mu potvrdili, že všechno bylo sehrané. National Geographic se za to veřejně omluvil a mimosoudně se vyrovnal s Prahou. V mezidobí pokrýval také řadu významných událostí od pádu German Wings, teroristických útoků v Evropě až po snahy o nezávislost Katalánska. V roce 2019 s kolegou Patrikem Kaizrem během cesty v Kurdistánu o vlásek unikl smrti, když se nepřidal k dalším novinářům. Ti v doprovodu milic jeli monitorovat situaci v Ras al-Aynu a zemřeli při tureckém ostřelování. V roce 2020 začala jeho práce s reportérkou zahraniční redakce Darjou Stomatovou, když vyrazili monitorovat demonstrace do běloruského Minsku. Během amerických voleb pak přejeli oblast rezavého pásu Spojených států. Loni vyrazili po stopách pašeráků do iráckého Kurdistánu a Běloruska. Nyní reportují z bojů ukrajinsko-ruské války v oblasti města Charkov. Životní motto: Novinařina není práce, ale životní styl. Nejvíc mu záleží na jeho dceři Adriance. Ve volném čase se věnuje fotografování, cestování, historii, své motorce a literatuře faktu, jeho nejoblíbenější kniha je Růže pro Algernon. (text Ján Schrüger)