?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Seamus Byrne: Filmy a seriály

  • 1
  • Vidiny
    Vidiny (1972)
    Film

    Psychologické drama s hororovým nádechem, Vidiny (1972), natočil osobitý americký režisér, producent a scénárista Robert Altman, který se do povědomí našich diváků zapsal kupříkladu celovečerními filmy M*A*S*H (1970), Svatba (1978) či Hráč (1992). Hrdinkou vizuálně a hudebně působivého snímku je spisovatelka Cathryn, která se snaží utéci svým nebezpečným halucinacím. Nedokáže rozpoznat, co je chorobnou vidinou a co je skutečností. Místo manžela vídává jiné muže, jindy spatřuje svou dvojnici. Vydává se proto na venkovskou chatu, aby zde pokračovala v psaní nové dětské knihy (knižní úryvky ve filmu pocházejí ze skutečného fantasy románu vydaného roku 1973, „In Search of Unicorns“, jenž napsala představitelka hlavní role, Susannah Yorková). Ale ani zde, uprostřed nádherné a tajuplné irské přírody, vidiny nepřestávají Cathryn pronásledovat. Do jejího života nečekaně vstupují noví přátelé, jež ale začínají za podivných okolností mizet stejně rychle, jako se objevili... Robert Altman se v tomto komorním příběhu, ve kterém se postupně zjevuje pouze šest aktérů (a jeden pes), realizoval i jako scénárista. Ponuré drama vyniká, jak je u Altmana zvykem, především neposednou kamerou, vedenou mistrem šerosvitu, Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, 1971; Blízká setkání třetího druhu, 1977; Lovec jelenů, 1978; Nebeská brána, 1980), jehož kamera důsledně nahrává myšlenkovému labyrintu čelní představitelky. A jak je u Altmana také zvykem, práce se zvukem za obrazovou složkou nijak nezaostává. Romantizující symfonie Spielbergova dvorního skladatele Johna Williamse jsou znepokojivě porovnávány s ruchovou kakofonií Stomu Yamash'ta, jehož bouření perkusí posiluje neklidnou atmosféru a dokresluje vyšinutost disharmonického světa, nedílně prorostlého se světem dospělého dítěte. Susannah Yorková obdržela za svůj herecký výkon roku 1972 prestižní cenu na filmovém festivalu v Cannes. (TV program)

    Žánry:DramaFantasyHororGotický
    68%

    Psychologické drama s hororovým nádechem, Vidiny (1972), natočil osobitý americký režisér, producent a scénárista Robert Altman, který se do povědomí našich diváků zapsal kupříkladu celovečerními filmy M*A*S*H (1970), Svatba (1978) či Hráč (1992). Hrdinkou vizuálně a hudebně působivého snímku je spisovatelka Cathryn, která se snaží utéci svým nebezpečným halucinacím. Nedokáže rozpoznat, co je chorobnou vidinou a co je skutečností. Místo manžela vídává jiné muže, jindy spatřuje svou dvojnici. Vydává se proto na venkovskou chatu, aby zde pokračovala v psaní nové dětské knihy (knižní úryvky ve filmu pocházejí ze skutečného fantasy románu vydaného roku 1973, „In Search of Unicorns“, jenž napsala představitelka hlavní role, Susannah Yorková). Ale ani zde, uprostřed nádherné a tajuplné irské přírody, vidiny nepřestávají Cathryn pronásledovat. Do jejího života nečekaně vstupují noví přátelé, jež ale začínají za podivných okolností mizet stejně rychle, jako se objevili... Robert Altman se v tomto komorním příběhu, ve kterém se postupně zjevuje pouze šest aktérů (a jeden pes), realizoval i jako scénárista. Ponuré drama vyniká, jak je u Altmana zvykem, především neposednou kamerou, vedenou mistrem šerosvitu, Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, 1971; Blízká setkání třetího druhu, 1977; Lovec jelenů, 1978; Nebeská brána, 1980), jehož kamera důsledně nahrává myšlenkovému labyrintu čelní představitelky. A jak je u Altmana také zvykem, práce se zvukem za obrazovou složkou nijak nezaostává. Romantizující symfonie Spielbergova dvorního skladatele Johna Williamse jsou znepokojivě porovnávány s ruchovou kakofonií Stomu Yamash'ta, jehož bouření perkusí posiluje neklidnou atmosféru a dokresluje vyšinutost disharmonického světa, nedílně prorostlého se světem dospělého dítěte. Susannah Yorková obdržela za svůj herecký výkon roku 1972 prestižní cenu na filmovém festivalu v Cannes. (TV program)

    Žánry:DramaFantasyHororGotický
    2
  • December Bride
    December Bride (1990)
    Film
    Snímek Prosincová nevěsta splnil estetické podmínky filmů Anne Devlin a Pigs, které ho zařadily na špičku irského moderního filmu. Scénář Davida Rudkina je adaptací novely irského spisovatele Sama Hanna Bella z roku 1951. Děj se odehrává na začátku 20. století v Counti Down. Autoři tentokrát nezaostřili svou pozornost na ortodoxní irské katolické prostředí, nýbrž do centra děje netradičně umístili venkovskou protestantskou komunitu, z níž jedna domácnost proklamativně dává najevo své pohrdání sociálními konvencemi. Název filmu odráží spletitý vztah místní dívky Sarah Gilmartin, do které se zamilují dva synové místního velkostatkaře Echlinse. Sarah pro ně se svou matkou pracuje jako služka. Brzy otěhotní, ale jméno otce tají, přestože na ni všichni naléhají. Teprve po dlouhých letech, když její dcera dospěje a chce se podle tradice vdát v kostele, se Sarah vdává za Hamiltona, kterému dala přednost před Frankem. Dcera Martha má konečně jméno po otci, čímž se vše vyřeší, protože sňatku už nic nestojí v cestě. Odborná kritika ocenila kompozici filmu, pozvolné, opatrné tempo. Jak už bývá v irském filmu zvykem a tradicí, také tady hraje významnou úlohu drsná krajina, stejně tak jako interiéry, které navíc doplňují citlivé záběry do té doby přehlížené irské protestantské komunity. Toto téma zpracoval o pět let později již s menším úspěchem také snímek Nothing Personal.
    Žánry:Drama
    64%
    Snímek Prosincová nevěsta splnil estetické podmínky filmů Anne Devlin a Pigs, které ho zařadily na špičku irského moderního filmu. Scénář Davida Rudkina je adaptací novely irského spisovatele Sama Hanna Bella z roku 1951. Děj se odehrává na začátku 20. století v Counti Down. Autoři tentokrát nezaostřili svou pozornost na ortodoxní irské katolické prostředí, nýbrž do centra děje netradičně umístili venkovskou protestantskou komunitu, z níž jedna domácnost proklamativně dává najevo své pohrdání sociálními konvencemi. Název filmu odráží spletitý vztah místní dívky Sarah Gilmartin, do které se zamilují dva synové místního velkostatkaře Echlinse. Sarah pro ně se svou matkou pracuje jako služka. Brzy otěhotní, ale jméno otce tají, přestože na ni všichni naléhají. Teprve po dlouhých letech, když její dcera dospěje a chce se podle tradice vdát v kostele, se Sarah vdává za Hamiltona, kterému dala přednost před Frankem. Dcera Martha má konečně jméno po otci, čímž se vše vyřeší, protože sňatku už nic nestojí v cestě. Odborná kritika ocenila kompozici filmu, pozvolné, opatrné tempo. Jak už bývá v irském filmu zvykem a tradicí, také tady hraje významnou úlohu drsná krajina, stejně tak jako interiéry, které navíc doplňují citlivé záběry do té doby přehlížené irské protestantské komunity. Toto téma zpracoval o pět let později již s menším úspěchem také snímek Nothing Personal.
    Žánry:Drama
    3
  • Eamon
    Eamon (2009)
    Film
    Malý Eamon stále velmi rád spí v posteli s maminkou Grace, což se nelíbí jeho otci a Graceinu příteli Danielovi, který se cítí odstrčený a frustrovaný Graceiným nezájmem. Eamon si vychutnává matčinu přízeň, která končí ve chvíli, kdy se během jeho školních prázdnin celá rodina nedobrovolně vydá na týden k moři na opuštěné irské pobřeží. Grace se celé dny slastně opaluje na pláži a pokukuje po svalnatém a opáleném surfaři a její muži jsou jí na obtíž. Příběh tří zcela nesourodých hrdinů plyne v pomalém a nevzrušivém tempu s minimem zásadních dialogů, vše důležité se odehrává pod povrchem a v jejich nitru. Režisérka nechává divákovi prostor domyslet motivace a důvody nespokojenosti svých postav a postupně velmi nenásilně posouvá svůj zájem od Grace přes Daniela až k malému Eamonovi, jehož nenadálé gesto snímek ukončuje. Neokázalý, impresionisticky laděný snímek, který se nejen díky zcela originální pointě vyplatí sledovat až do konce. [44. MFFKV 2009]
    64%
    Malý Eamon stále velmi rád spí v posteli s maminkou Grace, což se nelíbí jeho otci a Graceinu příteli Danielovi, který se cítí odstrčený a frustrovaný Graceiným nezájmem. Eamon si vychutnává matčinu přízeň, která končí ve chvíli, kdy se během jeho školních prázdnin celá rodina nedobrovolně vydá na týden k moři na opuštěné irské pobřeží. Grace se celé dny slastně opaluje na pláži a pokukuje po svalnatém a opáleném surfaři a její muži jsou jí na obtíž. Příběh tří zcela nesourodých hrdinů plyne v pomalém a nevzrušivém tempu s minimem zásadních dialogů, vše důležité se odehrává pod povrchem a v jejich nitru. Režisérka nechává divákovi prostor domyslet motivace a důvody nespokojenosti svých postav a postupně velmi nenásilně posouvá svůj zájem od Grace přes Daniela až k malému Eamonovi, jehož nenadálé gesto snímek ukončuje. Neokázalý, impresionisticky laděný snímek, který se nejen díky zcela originální pointě vyplatí sledovat až do konce. [44. MFFKV 2009]
    4
  • 5