Elene Akhvlediani: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Elene Akhvlediani: Filmy a seriály

  • Barva granátového jablka
    Barva granátového jablka (1968)
    Film
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    74%
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    1
  • Šídlo
    Šídlo (1954)
    Film
    Barevná sovětská veselohra podle divadelní hry M. Baratašviliho. Marine Piradzeová — Sídlo prošívá na kolchoze bezstarostně mládí. Přichází však doba zkoušek na zemědělské škole, při kterých Šídlo neuspěje. Teprve nyní začíná rozvažovat o tom, kam ji zavedla její dosavadní bezstarostnost, nedostatečná péče otce i hýčkání tetiček a babiček. Nachází však pochopení u svých mladých přátel, v jejichž kolektivu na drůbeží farmě začne pracovat. V novém prostředí a práci nachází také novou radost a po drobných zápletkách i svou prvou lásku. (FILMOVÝ PŘEHLED 5 / 1955)
    65%
    Barevná sovětská veselohra podle divadelní hry M. Baratašviliho. Marine Piradzeová — Sídlo prošívá na kolchoze bezstarostně mládí. Přichází však doba zkoušek na zemědělské škole, při kterých Šídlo neuspěje. Teprve nyní začíná rozvažovat o tom, kam ji zavedla její dosavadní bezstarostnost, nedostatečná péče otce i hýčkání tetiček a babiček. Nachází však pochopení u svých mladých přátel, v jejichž kolektivu na drůbeží farmě začne pracovat. V novém prostředí a práci nachází také novou radost a po drobných zápletkách i svou prvou lásku. (FILMOVÝ PŘEHLED 5 / 1955)
    2