6.1

Jaroslav Kyncl: Filmy a seriály

  • Četnické humoresky
    Četnické humoresky (2001)
    Seriál
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    82%
    Původní seriál České televize Četnické humoresky námětově těží z existence četnických pátracích stanic - předchůdkyň současné kriminální služby - a skutečných případů, které stanice řešily. V městech byla policie (známe například ze seriálu Hříšní lidé města Pražského), mimo pak působilo četnictvo. Elitou mezi nimi byly četnické pátrací stanice (zhruba 40 na území tehdejšího Československa). Seriál vychází z množství autentických případů nalezených v archivech. Při vykreslování prostředí četnické pátrací stanice je dbáno na pravdivé zobrazení všech mechanizmů, na nichž bylo založeno tehdejší pátrání. Seriál má tři serie, každou po třinácti epizodách. Jednotlivé epizody na sebe navzájem navazují a postavy vystupující v seriálu se neustále vyvýjejí. Příprava první řady byla zahájena roku 1992. Seriál se natáčel v reálných exteriérech střední a jižní Moravy, Brně a některé epizody i na území Podkarpatské Ukrajiny. Fiktivní brněnská četnická pátrací stanice vznikla v areálu bývalých vojenských kasáren a slouží v ní deset příslušníků a služební pes Argo. Ne vždy řeší jen závažné případy, někdy jsou jejich případy banální až směšné, vždy se jim však podaří pachatel usvědčit. Ústřední postavu Karla Arazíma, zpočátku štábního strážmistra, později praporčíka a nakonec velitele stanice vrchního strážmistra, vytvořil populární Tomáš Töpfer. Jeho pravou ruku Bedřicha Jarého, a pozdějšího zetě, zahrál neméně populární Ivan Trojan a vrchního strážmistra Šiktance ztvárnil Petr Kostka. Pátrací tým doplnili Stanislav Zindulka, Zdeněk Junák, Jan Grygar, Erik Pardus, Aleš Jarý, Pavel Doucek a František Švihlík. Seriál není zaměřen jen na policejní práci a proto tu mají pevné místo i jejich manželky a přítelkyně, například Alena Antalová jako majitelka květinářství Ludmila Horká, Andrea Elsnerová jako kuchařka celé stanice, či Zdena Herfortová jako Vladěnka Šiktancová - manželka vrchního Šiktance. V meších rolích zahráli mimo jiné i Jiřina Bohdalová, Pavel Zedníček, Marek Vašut, Simona Stašová, Jiří Krampol, slovenské hvězdy Michal Dočolomanský, Leopold Haverla či Marian Labuda. Dále jen v první serii hrálo vedlejší role 313 herců - převážně méně okoukané tváře z moravských divadel - a zhruba 3000 komparzistů. Použito bylo 6500 kostýmů, 120 historických vozidel, několik vlaků, 25 tisíc rekvizit a velké množství zvířat. zdroj: www.cetnickehumoresky.cz
    Žánry:KomedieKrimi
    1
  • Slovácko sa nesúdí
    Slovácko sa nesúdí (1976)
    Seriál
    Tento komediální seriál byl natáčen v letech 1975 a 1984. Odehrává se v prostředí moravského Slovácka. Hlavními hrdiny jsou stařeček Matúš Pagáč v podání Jozefa Krónera a Jura Klásek v podání Oldřicha Velena. Dvanáctidílný seriál popisuje život slovácké vesnice počátkem dvacátého století. S úsměvem a z dnešního pohledu i s jakousi nostalgií ukazuje, že závist, malost, netolerance a blbost jsou mezi námi od nepaměti. A že moudrost, humor a laskavý přístup k životu mohou v mnohem pomoci.
    Žánry:Komedie
    77%
    Tento komediální seriál byl natáčen v letech 1975 a 1984. Odehrává se v prostředí moravského Slovácka. Hlavními hrdiny jsou stařeček Matúš Pagáč v podání Jozefa Krónera a Jura Klásek v podání Oldřicha Velena. Dvanáctidílný seriál popisuje život slovácké vesnice počátkem dvacátého století. S úsměvem a z dnešního pohledu i s jakousi nostalgií ukazuje, že závist, malost, netolerance a blbost jsou mezi námi od nepaměti. A že moudrost, humor a laskavý přístup k životu mohou v mnohem pomoci.
    Žánry:Komedie
    2
  • Něžný barbar
    Něžný barbar (1989)
    Film
    Přepis Hrabalovy autibiograficky laděné předlohy sice naznačuje určitou poetičnost, hájí naivismus jako životní princip, avšak zasazení do libeňské periferie 50. let je příliš povrchní, zúžená na neškodné bohémství. Ani postižení skutečných postav ( byť pánové Hrabal, Bondy a Boudník nejsou přímo jmrnováni ) není nijak oslnivé, jakkoli žijí tak říkajíc mimo reálný časoprostor, oddávajíce se svérázným diskuzím o umění a životě.
    Žánry:Komedie
    68%
    Přepis Hrabalovy autibiograficky laděné předlohy sice naznačuje určitou poetičnost, hájí naivismus jako životní princip, avšak zasazení do libeňské periferie 50. let je příliš povrchní, zúžená na neškodné bohémství. Ani postižení skutečných postav ( byť pánové Hrabal, Bondy a Boudník nejsou přímo jmrnováni ) není nijak oslnivé, jakkoli žijí tak říkajíc mimo reálný časoprostor, oddávajíce se svérázným diskuzím o umění a životě.
    Žánry:Komedie
    3
  • Jsi falešný hráč
    Jsi falešný hráč (1986)
    Film
    52%
    4
  • Poklad rytíře Miloty
    Poklad rytíře Miloty (1989)
    Film
    49%
    5
  • O moravské zemi
    O moravské zemi (1977)
    Film

    Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky, vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu. Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, který si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetické rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

    43%

    Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky, vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu. Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, který si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetické rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

    6