Lilo Pempeit: Nejlepší filmy
a seriály

7.3

Lilo Pempeit: Filmy a seriály

  • 1
  • Berlín, Alexandrovo náměstí
    Berlín, Alexandrovo náměstí (1980)
    SeriálRole: paní Pumsová

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    81%

    Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní.

    2
  • Strach jíst duše
    Strach jíst duše (1974)
    FilmRole: Mrs. Munchmeyer
    80%
    3
  • Manželství Marie Braunové
    Manželství Marie Braunové (1979)
    FilmRole: Frau Ehmke
    Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.
    77%
    Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.
    4
  • 5
  • 6
  • Touha Veroniky Vossové
    Touha Veroniky Vossové (1982)
    FilmRole: Chehm

    Veronika Voss je již jen dohasínající hereckou hvězdou třicátých a čtyřicátých let. Herečka, o které se proslýchá že měla románek Goebelsem a byla přední německou hvězdou, teď jen těžko dostává velké herecké příležitosti. Setkává se s ní mladý publicista Robert, který o její slávě nic neví a postupně vše zjišťuje z Veroničina vyprávění. Začnou si spolu románek, i přes to, že Robert má šťastný vztah s Henriettou. Veronika s Robertem tráví víkend na chatě, kde však Veronika začne trpět panickými záchvaty, čehož se Robert poleká. Veroniky stav se čím dál horší a Robert se rozhodne napsat příběh o vyhasínající kariéře stárnoucí herečky, přičemž Veronika je jeho hlavním pozorovacím subjektem. Čím více se Robert noří do jejího života, zjišťuje její spojitost s doktorkou Katz. Ta Veroniku udržuje závislou na morfiu, díky čemuž z ní může dostávat finance, kdykoliv se jí zachce. Aby Robert potvrdil své podezření, posílá za doktorkou Henriettu v přestrojení, aby od ní získala recept na morfium. Doktorka však lest prohlédne a Henriettu zabije. Než přijede policie, doktorka s Veroničinou pomocí zahladí důkaty. Robert pak jen marně sleduje doktorku, která donutí Veroniku veškerý majetek přepsat na ní, výměnou za fatální dávku drog. Po smrti Veroniky je Robert bezmocně svědkem toho, jak si doktorka užívá bohatství.

    74%

    Veronika Voss je již jen dohasínající hereckou hvězdou třicátých a čtyřicátých let. Herečka, o které se proslýchá že měla románek Goebelsem a byla přední německou hvězdou, teď jen těžko dostává velké herecké příležitosti. Setkává se s ní mladý publicista Robert, který o její slávě nic neví a postupně vše zjišťuje z Veroničina vyprávění. Začnou si spolu románek, i přes to, že Robert má šťastný vztah s Henriettou. Veronika s Robertem tráví víkend na chatě, kde však Veronika začne trpět panickými záchvaty, čehož se Robert poleká. Veroniky stav se čím dál horší a Robert se rozhodne napsat příběh o vyhasínající kariéře stárnoucí herečky, přičemž Veronika je jeho hlavním pozorovacím subjektem. Čím více se Robert noří do jejího života, zjišťuje její spojitost s doktorkou Katz. Ta Veroniku udržuje závislou na morfiu, díky čemuž z ní může dostávat finance, kdykoliv se jí zachce. Aby Robert potvrdil své podezření, posílá za doktorkou Henriettu v přestrojení, aby od ní získala recept na morfium. Doktorka však lest prohlédne a Henriettu zabije. Než přijede policie, doktorka s Veroničinou pomocí zahladí důkaty. Robert pak jen marně sleduje doktorku, která donutí Veroniku veškerý majetek přepsat na ní, výměnou za fatální dávku drog. Po smrti Veroniky je Robert bezmocně svědkem toho, jak si doktorka užívá bohatství.

    7
  • 8
  • 9
  • 10
  • Lili Marleen
    Lili Marleen (1981)
    FilmRole: Tamara
    Drama odehrávající se během druhé světové války o vzniku titulní slavné písně a o vztahu mezi německou zpěvačkou a židovským skladatelem. Německé drama líčí vztah mezi německou barovou zpěvačkou Willie a jejím milencem, židovským skladatelem Robertem. Nadchází začátek druhé světové války a pár se musí rozdělit. Brzy nato Willie nazpívá melancholickou píseň Lili Marleen, jež se stane oblíbená u německých vojáků. Když se pak partneři znovu shledají, je už všechno jinak… Drama Rainera Wernera Fassbindera se volně inspirovalo memoáry reálné německé umělkyně Lale Andersenové, která píseň ve 30. letech minulého století interpretovala. Pojetí snímku staví především na výrazné, podle některých kritiků a kritiček až kýčovité barevnosti a opulentnosti. Ta je pak v kontrastu s pochmurnými scénami zachycujícími odjezd vojáků na frontu či samotný boj. Kromě motivu nešťastné lásky se ve filmu výrazně řeší také otázka uměleckého svědomí, zodpovědnosti či snahy zavírat nad některými mimořádně znepokojivými skutečnostmi oči. Česká televize poprvé uvádí film v původním anglickém znění. Ačkoli se jedná o německou produkci, kvůli distribuci v zahraničí se film natáčel v angličtině, což dokládají i synchronní anglické dialogy, zatímco německá verze vznikla až posléze předabováním anglických dialogů.
    Žánry:Drama
    68%
    Drama odehrávající se během druhé světové války o vzniku titulní slavné písně a o vztahu mezi německou zpěvačkou a židovským skladatelem. Německé drama líčí vztah mezi německou barovou zpěvačkou Willie a jejím milencem, židovským skladatelem Robertem. Nadchází začátek druhé světové války a pár se musí rozdělit. Brzy nato Willie nazpívá melancholickou píseň Lili Marleen, jež se stane oblíbená u německých vojáků. Když se pak partneři znovu shledají, je už všechno jinak… Drama Rainera Wernera Fassbindera se volně inspirovalo memoáry reálné německé umělkyně Lale Andersenové, která píseň ve 30. letech minulého století interpretovala. Pojetí snímku staví především na výrazné, podle některých kritiků a kritiček až kýčovité barevnosti a opulentnosti. Ta je pak v kontrastu s pochmurnými scénami zachycujícími odjezd vojáků na frontu či samotný boj. Kromě motivu nešťastné lásky se ve filmu výrazně řeší také otázka uměleckého svědomí, zodpovědnosti či snahy zavírat nad některými mimořádně znepokojivými skutečnostmi oči. Česká televize poprvé uvádí film v původním anglickém znění. Ačkoli se jedná o německou produkci, kvůli distribuci v zahraničí se film natáčel v angličtině, což dokládají i synchronní anglické dialogy, zatímco německá verze vznikla až posléze předabováním anglických dialogů.
    Žánry:Drama
    11
  • 12
  • Třetí generace
    Třetí generace (1979)
    FilmRole: Mutter Gast

    Tretia generácia prináša trpký pohľad na spoločenskú situáciu v Západnom Nemecku v sedemdesiatych rokoch, poznačenú násilnými akciami radikálnych skupín. Zobrazuje členov teroristickej bunky v západnom Berlíne, ktorá pod revolučnými heslami a proklamovanou nenávisťou voči kapitalizmu skrýva vlastné meštiacke myslenie a zázemie. Skupina plánuje únos šéfa medzinárodnej korporácie, ktorú obviňujú za všetky krivdy a nespravodlivosti sveta. Celá záležitosť sa im však kvôli neschopnosti a zradcovi vo vlastných radoch vymkne z rúk. Rainer Werner Fassbinder s príznačným čiernym humorom odhaľuje pokrytectvo tak na strane teroristov, ako aj na strane bohatých obchodných spoločností a naznačuje, že napriek zdanlivému nepriateľstvu medzi nimi jestvuje tichá spolupráca, napomáhajúca udržať spoločenské status quo.

    Žánry:KomedieKrimiSatira
    66%

    Tretia generácia prináša trpký pohľad na spoločenskú situáciu v Západnom Nemecku v sedemdesiatych rokoch, poznačenú násilnými akciami radikálnych skupín. Zobrazuje členov teroristickej bunky v západnom Berlíne, ktorá pod revolučnými heslami a proklamovanou nenávisťou voči kapitalizmu skrýva vlastné meštiacke myslenie a zázemie. Skupina plánuje únos šéfa medzinárodnej korporácie, ktorú obviňujú za všetky krivdy a nespravodlivosti sveta. Celá záležitosť sa im však kvôli neschopnosti a zradcovi vo vlastných radoch vymkne z rúk. Rainer Werner Fassbinder s príznačným čiernym humorom odhaľuje pokrytectvo tak na strane teroristov, ako aj na strane bohatých obchodných spoločností a naznačuje, že napriek zdanlivému nepriateľstvu medzi nimi jestvuje tichá spolupráca, napomáhajúca udržať spoločenské status quo.

    Žánry:KomedieKrimiSatira
    13
  • Götter der Pest
    Götter der Pest (1970)
    FilmRole: Mutter

    K nejvýraznějším německým režisérům a nejosobitějším tvůrcům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let patří Rainer Werner Fassbinder. Již jako třiadvacetiletý založil v Mnichově divadelní nonkonformní scénu, kde se stal vůdčí uměleckou osobností jako scenárista i režisér. Přestože obdivoval díla Buňuelova, Bergmanova, Walshova i Sirkova, byl vlastně samouk, který vyrůstal a zrál na vlastní pěst. Jeho filmová tvorba je neobyčejně rozsáhlá: čítá na 43 celovečerních hraných titulů. V roce 1969 režíroval Fassbinder společně s Michaelem Fenglerem - který byl asistentem režie již na jeho předchozím snímku Katzelmacher - film Bohové moru, již tradičně podle vlastního scénáře. Tento melodramatický příběh o gangsterech je jedním z jeho nejčernějších opusů. Z hollywoodských filmů si vypůjčil černé limuzíny, kolty, vzhled a gesta postav. S určitou ironií a hravostí obrací Fassbinder tato klišé naruby, tváří se, jako by chtěl citovat americké filmy čtyřicátých let, ale naplňuje tyto mýty novým obsahem, svým vlastním tématem, jímž je zrada. Gangster Franz je propuštěn z vězení. Přichází do nočního klubu, kde zpívá jeho bývalá přítelkyně Joanna. S mužem, který mu kdysi zastřelil bratra, přepadne Franz obchodní dům, ale akce se zvrtne. Konečná přestřelka mezi konzervami a pracími prášky povyšuje film na alegorii: nonkonformista umírá mezi symboly konzumní společnosti. Jistá sentimentalita předlohy nestírá nic z kouzla filmového rukopisu ani z morálního poučení v závěru, jenž jako by byl variantou, která se znovu objeví v jiných podobách v dalších Fassbinderových filmech.

    Žánry:DramaKrimiLGBTQ+
    63%

    K nejvýraznějším německým režisérům a nejosobitějším tvůrcům z přelomu šedesátých a sedmdesátých let patří Rainer Werner Fassbinder. Již jako třiadvacetiletý založil v Mnichově divadelní nonkonformní scénu, kde se stal vůdčí uměleckou osobností jako scenárista i režisér. Přestože obdivoval díla Buňuelova, Bergmanova, Walshova i Sirkova, byl vlastně samouk, který vyrůstal a zrál na vlastní pěst. Jeho filmová tvorba je neobyčejně rozsáhlá: čítá na 43 celovečerních hraných titulů. V roce 1969 režíroval Fassbinder společně s Michaelem Fenglerem - který byl asistentem režie již na jeho předchozím snímku Katzelmacher - film Bohové moru, již tradičně podle vlastního scénáře. Tento melodramatický příběh o gangsterech je jedním z jeho nejčernějších opusů. Z hollywoodských filmů si vypůjčil černé limuzíny, kolty, vzhled a gesta postav. S určitou ironií a hravostí obrací Fassbinder tato klišé naruby, tváří se, jako by chtěl citovat americké filmy čtyřicátých let, ale naplňuje tyto mýty novým obsahem, svým vlastním tématem, jímž je zrada. Gangster Franz je propuštěn z vězení. Přichází do nočního klubu, kde zpívá jeho bývalá přítelkyně Joanna. S mužem, který mu kdysi zastřelil bratra, přepadne Franz obchodní dům, ale akce se zvrtne. Konečná přestřelka mezi konzervami a pracími prášky povyšuje film na alegorii: nonkonformista umírá mezi symboly konzumní společnosti. Jistá sentimentalita předlohy nestírá nic z kouzla filmového rukopisu ani z morálního poučení v závěru, jenž jako by byl variantou, která se znovu objeví v jiných podobách v dalších Fassbinderových filmech.

    Žánry:DramaKrimiLGBTQ+
    14