?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Andrzej Jaroszewicz: Filmy a seriály

  • Diabel
    Diabel (1972)
    Film

    Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj)

    70%

    Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj)

    1
  • 2
  • Na srebrnym globie
    Na srebrnym globie (1988)
    Film
    Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet.
    Žánry:Sci-fi
    69%
    Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet.
    Žánry:Sci-fi
    3
  • Femme publique, La
    Femme publique, La (1984)
    Film

    V tomto svém ryze francouzském snímku se tvůrce obrací ke svému celoživotnímu tématu: manipulace s lidskými city a myšlenkami, a to až do posedlosti. Předlohu francouzské spisovatelky Zulawski rozšířil o politický aspekt - nebezpečí terorismu. Svůj oblíbený motiv dvojnictví a rozdvojení se tak rozvedl do politické roviny, která ve Veřejné ženě existuje rovnoběžně vedle roviny démonické. Film ve své době proslul skandálem, který byl vyvolán přílišným zdůrazněním nahoty herečky Valérie Kaprisky. "Myslel jsem, že úspěch bude větší, protože Kaprisky je velký fenomén, který by měl přitáhnout více lidí. Nebyli jsme puštěni do soutěže v Cannes, ale na jedinou půlnoční projekci v historii festivalu přišlo deset tisíc diváků, vstupní dveře do sálu praskaly ve švech." (mj)

    64%

    V tomto svém ryze francouzském snímku se tvůrce obrací ke svému celoživotnímu tématu: manipulace s lidskými city a myšlenkami, a to až do posedlosti. Předlohu francouzské spisovatelky Zulawski rozšířil o politický aspekt - nebezpečí terorismu. Svůj oblíbený motiv dvojnictví a rozdvojení se tak rozvedl do politické roviny, která ve Veřejné ženě existuje rovnoběžně vedle roviny démonické. Film ve své době proslul skandálem, který byl vyvolán přílišným zdůrazněním nahoty herečky Valérie Kaprisky. "Myslel jsem, že úspěch bude větší, protože Kaprisky je velký fenomén, který by měl přitáhnout více lidí. Nebyli jsme puštěni do soutěže v Cannes, ale na jedinou půlnoční projekci v historii festivalu přišlo deset tisíc diváků, vstupní dveře do sálu praskaly ve švech." (mj)

    4
  • Šamanka
    Šamanka (1996)
    Film

    Antropolog a vysokoškolský pedagog Michal (u nás velmi dobře známý Bogusław Linda) dostane za úkol od svého odjíždějícího bratra pronajmout jeho byt. Příležitost se naskytne brzy a v bytě ubytuje studentku s přezdívkou „Wlaška“ (vynikající Iwona Petry). Jednoho dne vykope Michal se svým asistentem a studenty v dole sošku šamana, kterému chybí kousek mozku. Symbolicky skrz tuto figurku je vyprávěn a touto optikou stylizován vztah Michala a Wlašky, které k sobě pojí neskutečné fyzické pouto, postupně vedoucí až k sebezničení. Jde o první film Andrzeje Żuławského natočený v Polsku po sametové revoluci, poté, co se autor mohl do své země vrátit z nucené emigrace. Snímek okamžitě vzbudil mohutné kontroverze v konzervativním Polsku, ať už z důvodu otevřených erotických scén, popírání náboženských konvencí, anebo stylu a živelnému tempu vyprávění. S ohledem na dobu vzniku (1996) již však nemusel skončit v trezoru, ovšem například herečka Iwona Petry se z důvodu naturalistického ztvárnění své role dlouho nemohla zdržovat v místě svého bydliště. Projekci filmu bude předcházet užitečná videopřednáška Artura Zaborského o slavném tvůrci Andrzeji Żuławském, legendě a solitérovi polského filmu, který v loňském roce zemřel ve věku 75 let krátce poté, co byl uveden jeho poslední film „Kosmos“. (3Kino)

    62%

    Antropolog a vysokoškolský pedagog Michal (u nás velmi dobře známý Bogusław Linda) dostane za úkol od svého odjíždějícího bratra pronajmout jeho byt. Příležitost se naskytne brzy a v bytě ubytuje studentku s přezdívkou „Wlaška“ (vynikající Iwona Petry). Jednoho dne vykope Michal se svým asistentem a studenty v dole sošku šamana, kterému chybí kousek mozku. Symbolicky skrz tuto figurku je vyprávěn a touto optikou stylizován vztah Michala a Wlašky, které k sobě pojí neskutečné fyzické pouto, postupně vedoucí až k sebezničení. Jde o první film Andrzeje Żuławského natočený v Polsku po sametové revoluci, poté, co se autor mohl do své země vrátit z nucené emigrace. Snímek okamžitě vzbudil mohutné kontroverze v konzervativním Polsku, ať už z důvodu otevřených erotických scén, popírání náboženských konvencí, anebo stylu a živelnému tempu vyprávění. S ohledem na dobu vzniku (1996) již však nemusel skončit v trezoru, ovšem například herečka Iwona Petry se z důvodu naturalistického ztvárnění své role dlouho nemohla zdržovat v místě svého bydliště. Projekci filmu bude předcházet užitečná videopřednáška Artura Zaborského o slavném tvůrci Andrzeji Żuławském, legendě a solitérovi polského filmu, který v loňském roce zemřel ve věku 75 let krátce poté, co byl uveden jeho poslední film „Kosmos“. (3Kino)

    5
  • 6
  • Note bleue, La
    Note bleue, La (1991)
    Film
    Velké umění a velká láska George Sandové a Fryderyka Chopina. Na letním pobytu v Nohantu se v roce 1846 schází v domě baronky Dudevantové, známé spisovatelky Georg Sandové, řada osobností z řad umělců a intelektuálů. Potkáme se tu s malířem Eugenem Delacroixem, Alexandrem Dumasem mladším, Turgeněvem i s mladičkou dcerou Sandové Solange a jejím rozháraným synem Mauricem. Domem zní klavír Fryderyka Chopina, který byl blízkým přítelem Sandové po dlouhých osm let, ve kterých oba napsali mnohá svá nejlepší díla. U Chopina naplno propuká zhoubná nemoc, které za tři roky podlehne – „umírám a ještě jsem tolik plný hudby...". Polský režisér Andrzej Zulawski pojal film o dohasínající lásce Sandové a Chopina jako féerii o umění, svobodě a neutuchající touze žít, tvořit a milovat.
    Žánry:Drama
    61%
    Velké umění a velká láska George Sandové a Fryderyka Chopina. Na letním pobytu v Nohantu se v roce 1846 schází v domě baronky Dudevantové, známé spisovatelky Georg Sandové, řada osobností z řad umělců a intelektuálů. Potkáme se tu s malířem Eugenem Delacroixem, Alexandrem Dumasem mladším, Turgeněvem i s mladičkou dcerou Sandové Solange a jejím rozháraným synem Mauricem. Domem zní klavír Fryderyka Chopina, který byl blízkým přítelem Sandové po dlouhých osm let, ve kterých oba napsali mnohá svá nejlepší díla. U Chopina naplno propuká zhoubná nemoc, které za tři roky podlehne – „umírám a ještě jsem tolik plný hudby...". Polský režisér Andrzej Zulawski pojal film o dohasínající lásce Sandové a Chopina jako féerii o umění, svobodě a neutuchající touze žít, tvořit a milovat.
    Žánry:Drama
    7
  • 8
  • 9
  • Quo Vadis
    Quo Vadis (2001)
    Film
    Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius (Pawel Delag) se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia (Magdalena Mielcarz). Mladíkův strýc Petronius (Boguslaw Linda) pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr (Franciszek Piecka) mladé dvojici požehná. Císař Nero (Michal Bajor) uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus (Rafal Kubacki) však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit.
    56%
    Děj jednoho z nejznámějších historických románů Henryka Sienkiewicze se odehrává za vlády císaře Nerona ve starém Římě. Římské impérium, navenek silné a mocné, se otřásá v základech. Rozmařilost a amorálnost vyšších vrstev, kontrastující s bídou a utrpením ostatních, rozvracejí společnost. Římský důstojník Marcus Vinicius (Pawel Delag) se zamiluje do tajemné dívky jménem Lygia (Magdalena Mielcarz). Mladíkův strýc Petronius (Boguslaw Linda) pomáhá Markovi, aby se s Lygií setkal. Lygii se Marcus líbí, ale oba mladé lidi dělí propast víry. Lygia patří k učedníkům Ježíše Krista. Po dlouhých a dramatických peripetiích, jako je obrovský požár Říma, se i Marcus obrátí na křesťanskou víru a apoštol Petr (Franciszek Piecka) mladé dvojici požehná. Císař Nero (Michal Bajor) uchystá velkou podívanou, na které mají být potrestáni křesťané, obvinění ze zapálení Říma. Jako hlavní atrakce má na závěr her Ursus beze zbraně zápasit s býkem, na jehož šíji je spoutána nahá Lygia. Lygiin věrný služebník Ursus (Rafal Kubacki) však zvíře zabije. Dav křičí a volá po milosti. Nero musí proti své vůli odsouzeným odpustit.
    10
  • 11