Petr Šabach

Petr Šabach se narodil 23. srpna roku 1951 v Praze do rodiny vojáka z povolání. Bydleli v pražských Dejvicích, kde Petr Šabach odpozoroval a do knih přenesl svérázné postavičky lampasáků a dalších prorežimních lidí, o nichž ve svých humoristických textech psal. Šabach odmaturoval v roce 1974 na Střední knihovnické škole, načež studoval kulturologii na Filozofické fakultě UK. Vlastní texty publikoval od poloviny 70. let časopisecky. Byl mistrem povídek, novel a kratších útvarů, které oplývaly autobiografickými prvky a často začínaly "u stolu v hospodě". První Šabachova autorská kniha Jak potopit Austrálii se věnovala každodenní realitě za komunismu, autor v ní utíkal na periferii a vyšla až v roce 1986. Mezi roky 1974 a 1987 Šabach pracoval jako noční hlídač nebo v Domě u Kamenného zvonu na Staromětském náměstí. Po pádu komunismu vyučoval tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého, což ho velmi bavilo a odvádělo od jeho generace, jejíž řady často řídly. V rozhovoru s Ondřejem Bezrem z roku 2015 pro iDnes Šabach jednoznačně popřel, že by jeho tvorba byla generační výpovědí. Píše jednoznačně jen sám za sebe a sám se spíš než za spisovatele považuje za sběratele příběhů a historek. Že o přístupu k tvorbě hodně přemýšlel a nehodlal se stát prvoplánovým autorem vyfabulovaných konstruktů, dokládá v následujícím zamyšlení: "Příhody našich životů v mnoha případech pointu nemají a tak je potřeba se po nějaké poohlédnout. Pokud tedy myslíte, že všechno a za každou cenu pointu potřebuje. V životě jistě ne." Mezi filmaři byl Šabach velkou inspirací pro mladšího Jana Hřebejka a Petra Jarchovského, kteří debutovali muzikálem Šakalí léta (1993) podle Šabachovy stejnojmenné novely. Autobiografické prvky jsou zde jasné: Šabach vyhmátl chování dejvických "lampasáků" a mezigenerační konflikt na konci 50. let 20. století. Důležitá pro film byla též rock´n´rollová hudba, o níž se postaral Šabachův kamarád Ivan Hlas. Největším "hitem", který podle Šabachovy předlohy vznikl, se staly jednoznačně Pelíšky (1998). Jan Hřebejk snímek natočil podle předlohy Hovno hoří a scenárista Petr Jarchovský do dějové linky zakomponoval vlastní rodinnou historii. Za inspirací nicméně jednoznačně najdeme Petra Šabacha. Kromě dua Hřebejk-Jarchovský zadaptoval Šabachovu předlohu ještě režisér a producent Ondřej Trojan v retro ohlédnutí za dospíváním v komunismu Občanský průkaz (2010). Petru Šabachovi vyšla před dvěma roky kniha A nakonec Vánoce. Loni obdržel za svůj spisovatelský um od PEN klubu Cenu Karla Čapka. Ocitl se tak ve vybrané společnosti Güntera Grasse, Václava Havla nebo Josefa Topola. Když se o zisku ceny v lednu roku 2016 dozvěděl, byl na návštěvě svého syna v USA. Šabach odmítl finanční hotovost 100 tisíc korun se slovy: "Já si tu cenu nedal." Když si uvědomíme, že Šabach tvořil takzvaně na volné noze, dokládá to jeho ryzí charakter a lásku k literatuře. Všechna čest. (Lukáš Král, Kinobox.cz)