Poslední chvíle lidstva

Enrico Ghezzi, filmový kritik, popularizátor umělecké kinematografie, filozof filmu, publicista a mimo jiné i filmař je pro italskou kinematografii stejně důležitý jako Rossellini, Visconti nebo Bertolucci. Po zhlédnutí více než tříhodinového autobiografického opusu magnum, na kterém se stárnoucím a nemocným bardem spolupracoval Alessandro Gagliardo, se toto tvrzení stane pro mnohé méně kontroverzním. Vysoce intelektuální a zároveň živelné Ghezziho hledání života ve filmu a filmu v životě připomíná chrlící vulkán i číhající šelmu, rafinované řetězení uhrančivých momentů napříč dějinami filmu (Ferrara, Tarr, Straub-Huilletová, Paradžanov, Bene nebo Cukamoto) protínají záběry z Ghezziho soukromí, jejichž intimita zůstává nenarušena. Nedocenitelný dar pro současné i budoucí cinefily. (KVIFF)