Pixar jede na vlně přestaneme vytvářet nové a originalní filmy a světy, ale pokračování ověřených značek. Ještě to stále celkem funguje, ale rozmanitosti a hravosti jedničky to za mě nedoshuje.
Hodnotím jako velký fanoušek jedničky, která se mi po všech stránkách líbila. Tehdá by mě ani nenapadlo, že je něco jako pokračování možné, a proto už jen fakt, že dvojka vznikla hodnotím jako super počin. Nicméně, byly ty obrovské ohlasy a hype oprávněný? To si nejsem úplně jistý, jako pokračování to funguje skvěle, ale zase tak odvařený jsem z toho nebyl. Každopádně to beru a co víc, filmu to vřele přeju - je to zasloužené.
To, jak skvěle film znároňuje samotné emoce (v tomto díle tedy i ty nové) mi přijde naprosto famózní, stará známá pěkta mě už tehdá zaujala všemi těmi detaily (právě ve vztahu k charakteristice dané emoce), zde si troufám říci že je to ještě ve větším měřítku, což mě vždy příjemně překvapilo a nejčastěji i rozesmálo. Podtrženo sečteno, zpracování emocí je zde perfektní, úzkost je stvárněna naprosto skvěle a osobně jsem si oblíbil i závist, leč samozřejmě i všechny ostatní.
Nicméně po té příběhové části až na to hlavní - pubertu mi to zase tak originální nepřijde, v čemž se mi o něco více líbila právě jednička. Mé hodnocení je tedy krásných 9/10, což je především vlivem toho, že vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování už chybí to prvotní kouzlo a načení. I tak doporučuji snad všem věkovým kategoriím, paradoxně mi přišlo, že se mnohdy v kině smáli snad více starší diváci, než ti mladší :D.
Celkové zpracování jak původních, tak nových emocí
Perfektní český dabing, který dokázal skvěle zachovart vtipné scény či hlášky (a že jich tam je)
Lehce slabší než jednička, ale návrat ve velkém stylu. Nové emoce jsou ku prospěchu, i když ne vždy dostanou dostatečný prostor, což u některých zamrzí. První díl byl o vztahu s rodiči, druhý o přátelství a změnách v pubertálním věku. Psychologicky opět bravurní a tématem mnohem přístupnější pro rodinnou návštěvu kina. Není tedy divu, že film přitahuje masové publikum a překonal hranici miliardy.
„Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš." Tohoto rčení se bohužel Kelsey Mann, tvůrčí nástupce megaúspěšného kinohitu V hlavě, nedržel a přináší divákům vykradenou a emocionálně vyčpělou kopii prvního dílu. Ta je tentokrát zahalena do sportovního hávu a prim zde hrají témata přátelství a puberty. Tématicky sequel vyjma svého předchozího dílu vykrádá i dva roky starou pixarovku Proměna, která je však minimálně po stránce fyziologických proměn lidského těla komplexnější a edukativnější, navíc je v ní příhodně kladen větší důraz na důležitost rodiny. V hlavě 2 citelně postrádá silný emotivní moment, který by učinil film nezapomenutelným, tak jak se to podařilo u jedničky v případě postavy Bing Bonga. Dvojka kopíruje již divákům známou výpravu hlavních emočních hrdinů do Rileyiny dlouhodobé paměti ve snaze ji "zachránit". Stejně V hlavě 2 pracuje i se střihem příběhů, opět zde dochází ke střídání pohledu na život Riley a lidské emoce, ovládající řídící centrum v jejím mozku. Vyjma zjevení nových pěti lidských emocí (Úzkost, Závist, Stud, Nuda, Nostalgie), tak ani zde nedochází k žádné inovaci. Závěrečné poselství o důležitosti dobrých i špatných vzpomínek, které utvářejí náš charakter, a nepotlačování ani jedné z nich, je velmi chabým vyústěním filmu. Potenciál nebyl absolutně naplněn, a to je ohromná škoda, těch originálních variací, jak s tímto světem pracovat, existuje celá řada. Tři hvězdy. 🙂 (19.07.2024, 3D projekce)
V hlavě 2 je nejočekávanější animák roku 2024. Hned po něm následuje Já padouch 4 a Kung fu panda 4. A není se čemu divit, devět let starý první díl ukázal kromě skvělé animace náhled do psychologie lidí a tento koncept zaujal mnoho diváků. Kromě toho byl tento snímek 4x nominován na cenu za nejlepší původní scénář a jedno z toho byl na Oscara. A tento scénárista Meg LeFauve se znovu vrací aby nám ukázal co bylo pak jakmile Riley vyrostla. Puberta. Šílená puberta - strach rodičů nastal pak. Tím pádem museli přijít nové emoce. Úzkost 😫, Stud 😰, Znuděnost 😒 a Závist 🥺. Pixar je stále zárukou kvality a toto pokračování zůstává na stejné úrovni jako jednička. A celkem kopíruje její předvídatelný příběhový oblouk. Naštěstí ale přináší skvělé vtípky a vizuál. Přesto nedokáže vykompenzovat to že nenabízí od jedničky nic moc nového. Nějaké metafory a vtipy jak je zvykem se ztrácí kvůli jazykové bariéře (anxiety bags, feelings jar, ...). To ale neznamená že by to nebyla skvělá rodinná zábava. Jen úplně ne pro malý děcka. "Je to animovaný tak na to vezmu děcko, stejný jak Mimoni ne?" Akorát že vůbec, Mimoni staví na primitivním vybuchujícím a padajícím humoru. Zatímco Inside out se snaží více o hloubku. Děcka se můžou ztrácet, kompletně jim může odpadnout imerze a začnou se nudit a otravovat (hell nah). Celkově 8/10 👜👜👜👜❌
OK, třeba to je jen inovovaná jednička, ale protože vychovávam čerstvého puberťáka, je pro mě naprosto skvělý film, který jsem si s ním v kině (našlapáno, tolik lidí před kinem nepamatuju roky!) perfektně užil - a ano, nepopřu, že mi párkrát dost zvlhly oči.
V hlavě 2 se za mě, může zcela srovnávat s předchozím dílem. Je srdečný, animace samozřejmě jak jinak nezklamala, ba je dokonce vylepšena... Jako člověk, kterému ještě druhá část života, a to tedy puberta, neskončilo, se v tom vidím. A minimálně předposlední část, která čítala panickou ataku, si animátoři střihli opravdu velmi, velmi dobře. Film sice ne zcela, ale přesto ukazuje, že puberta není nic špatného. Je to sice náročná část života. A to jak pro děti i rodiče. Ale každý si tím musí projít. Je to část sebepoznání, vytváření své osobnosti, vzdoru, pochopení svých emocí, a obecně sami sebe....a jo, i blbosti. Ale jsme to mi, a tohle je super film, pro malé i velké.
Nezdá sa to, ale medzi jednotkou a týmto pokračovaním ubehlo už 9 rokov. Tvorcovia sa rozhodli ísť veľmi riskantnou cestou, a to že tie roky započítajú (aj keď započítali tak 5) a budú pokračovať pubertou. Pre mňa je to veľmi nelogický ťah, nakoľko deti, ktoré to pozerali pred 9 rokmi, už pubertou prešli a tie, ktoré si už môžu pozrieť oba filmy v jednom slede, druhý vôbec nepochopia (ak sa bavíme o tých menších). Samozrejme, to nič nemení na tom, že tak originálny nápad a prevedenie sa často nevidí. Ale pochopenie ponaučenia a vtipu nájde skôr u dospelého človeka. Malých drobcov v kine mi je ľúto. 3,5*
Příhodně vkusná druhá kapitola plná precizně ztvárněných emocí. Příběhově se sice příliš neposouváme, po dobu stopáže spíše stojíme na jednom místě, ale je nám servírován vtipný a zároveň vážný souboj skrze přítomnost nových pocitů. Zřídkakdy se hrnu do animáků, nicméně tento nabízí velmi perspektivní myšlenku k rozpracování, jenž je navíc obohacená o pohádkové prvky, které naštěstí vůbec neuráží dospělé publikum. Prvotní výkop v sobě zahrnoval vyšší důraz na rozvíjení postavy a obsáhl v sobě mnohem více než snímek navazující, přesto si také tento hravě doskákal pro působivý výkon a ukázal, že probádávání citů je nekonečné téma s obrovským potenciálem. Ocenění je třeba přisoudit také práci na vizualizacích a dovádivých představách, jak příběh posunout kupředu něčím, co je ve výsledku originální, přesto tak prosté. 8/10.