Ostatky po odyseji

Každá ztroskotaná loď s uprchlíky ve Středozemním moři s sebou do Evropy přináší stovky bezejmenných těl. Po jejich identitě se marně snaží pátrat řecké úřady, jejichž kapacity na takové množství zdaleka nestačí. V některých případech s identifikací pomohou příbuzní utonulých, většina ostatků však končí v anonymních hrobech. Jedním z těch, kdo pátrají po své rodině, je i Farzat. Těla jeho blízkých ale zůstávají potopena na dně moře. Farzat bojuje s evropskou byrokracií a lhostejností a doufá ve vyzvednutí vraku lodi, aby svým milovaným dopřál důstojný pohřeb. Současná variace na Sofoklovu Antigonu o nemožnosti řádně pohřbít své drahé představuje málo reflektovanou stránku migrace.(Jeden svět)