Země je modrá jako pomeranč

Společná tvorba vlastního filmu je pro matku a její děti způsobem, jak se vyrovnat s traumaty z války v ukrajinském Donbasu. „Válka je, když někteří lidé střílejí. A další lidé střílejí na lidi, kteří stříleli první,“ vysvětluje nejmladší chlapec z rodiny, který byl v době vypuknutí války v Donbasu na východní Ukrajině v roce 2014 sotva na světě. Jeho matka spolu s dalšími třemi dětmi svůj dům neopustila ani poté, co se ocitly uprostřed válečné zóny. Ukrajinská režisérka Iryna Cilyk zachycuje rodinu ve chvíli, kdy nejstarší dcera Miroslava spolu s matkou a dalšími sourozenci točí svůj vlastní film o tom, co prožili za války. Láska ke kinematografii a pohroužení se do umělecké tvorby osvobozuje od tíživé minulosti a pro Miroslavu předznamenává vytouženou budoucnost filmové kameramanky.(Jeden svět)