Recenze filmu Ukradený stát

Ve věci svědectví Petera Tótha je Zuzana Piussi vázána mlčenlivostí, přesto z dokumentu cítíme, že se nám snaží na základě veřejných informací zprostředkovat i ty, o nichž mluvit nesmí. Na filmařce přitom není, aby ukázala prstem, že je Marián Kočner vinný, zda byl konečným objednavatelem vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky, nebo byl v pozadí případu ještě někdo. Kdo chce, ten jisté indicie, napovídající, že možné jsou obě varianty, v dokumentu nalezne.

Rozumiem aj Piussi, keď dáva priestor Teleki alebo Pavlovi Forischovi. Ľudia sa najúčinnejšie spochybňujú sami, vlastným konaním, vlastným prejavom. Kto je ochotný viac hovoriť o veciach bez dôkazov, je iba väčší táraj, nie lepšie informovaný človek. Títo ľudia sa často – a nie bezdôvodne – cítia ohrození.