Série 1Epizody 7
Herci a tvůrci 6
Scénář:
Dodatečné informace
Zajímavosti 4
- Východoněmecká vláda v prvních letech pečlivě sledovala nárůst obliby džínů. Taneční sály zakazovaly takzvané "nýtované kalhoty" a děti, které je nosily ve škole, byly posílány domů! Stát v nich viděl projev západního kapitalismu a rebelie. Přestože se jednalo o politické prohlášení, mnozí by podstoupili mimořádná opatření, aby si pár pořídili. Buď se je snažili propašovat ze Západu poštou, nebo platili vyděračské ceny na černém trhu. Protože NDR cítila prohranou bitvu, začala od roku 1974 vyrábět vlastní džíny. Ty se nikdy nemohly srovnávat se západními protějšky, protože se kvůli nedostatku bavlny vyráběly z částečně syntetických materiálů. V roce 1978 proto stát ve snaze získat popularitu dovezl milion párů Levi's z Ameriky. Ty se prodávaly na vybraných univerzitách a ve vybraných podnicích, a dokonce i na ministerstvu státní bezpečnosti - Stasi.
- Na konci 2. světové války bylo Německo rozděleno na čtyři vojensky okupované zóny: Na západě bylo rozděleno na dvě zóny: americkou, britskou a francouzskou a na východě sovětskou. Původním cílem bylo spolupracovat na obnově Německa, ale také zajistit, aby se již nikdy nemohlo stát hrozbou pro světový mír. Tomu však brzy začala stát v cestě studená válka. Německá demokratická republika (NDR) byla na východě vytvořena Sověty 7. října 1949 poté, co se ostatní tři zóny již o několik měsíců dříve spojily a vytvořily Spolkovou republiku Německo. Od roku 1949 až do pádu Berlínské zdi v listopadu 1989 zůstaly tyto dva státy zcela oddělené a rozvíjely velmi odlišnou identitu. Po více než 25 letech od sjednocení je NDR pro mnohé již jen vzdálenou vzpomínkou, ale stále ovlivňuje moderní Německo.
- Obyvatelé NDR patřili k nejsledovanějším na světě. Velká část informací, které Stasi - tajná policie (Staatssicherheit) - získávala, pocházela od neformálních spolupracovníků (inoffizielle Mitarbeiter), kteří byli jinak normálními občany. Odhady jejich počtu se liší, ale BStU (Komise pro záznamy Stasi) připouští, že v roce 1989 bylo neformálních spolupracovníků přibližně 189 000, jinými slovy jeden na každých 90 občanů. A to ještě nebyli započítáni stálí zaměstnanci! Počet spolupracovníků se měnil i v průběhu 40 let existence NDR a v dobách politických krizí se zvyšoval.