Snímek Králův nesouhlas je inspirován skutečným příběhem o třech dramatických dnech v dubnu roku 1940, během nichž dostane norský král od německých ozbrojených sil nepředstavitelné ultimátum – buď se vzdá, nebo zemře. S nacistickými vojáky v patách je královská nucena uprchnout z hlavního města. Korunní princezna Märtha se v nejlepším zájmu rodiny rozhodne opustit s dětmi Norsko a hledá útočiště ve Švédsku, zatímco král Haakon a korunní princ Olav utečou do malé zemědělské oblasti nedaleko Elverumu, kde se střetnou s Němci. Po třech dnech, kdy se zoufale snaží vymanit z jejich spárů, učiní král Haakon finální rozhodnutí. Odmítne kapitulovat, i kdyby za to měl nejen on, ale i jeho rodina a mnoho dalších Norů zaplatit životem.
Když doprovod přijíždí bezprostředně před královým rozhovorem s vojínem Seebergem, má vůz s poznávací značkou E664 identifikační tabulku s velkým N jako Norsko. Tyto státní poznávací značky byly zavedeny až po válce, a to na příkaz OSN.
V závěrečné scéně vidíme krále Haakona VII. v námořnické uniformě. Kudrlinky na jeho hodnostním označení se kroutí na špatnou/opačnou stranu.
Když premiér v noci invaze zavolá králi, komoří položí královu uniformu na stojan na šaty. V jedné z předchozích scén je však král zobrazen v pyžamu, jak se rukou opírá o uniformu, která již visí na stojanu.