filmfanouch6
12 644 bodů •
8
Předtím než se Oliver Stone v Hollywoodu proslavil jako scenárista Půlnočního Expresu či předělávky Zjizvené tváře a později jako režisér tak byl vojákem ve Válce ve Vietnamu do které se přihlásil dobrovolně a už od konce své vojenské kariéry začal chystat scénář vycházející z jeho zážitků, teprve ale úspěch filmů jako Lovec jelenů či Apokalypsa zařídil aby bylo konečně jaké studio (konkrétně studio Orion) Stoneův válečný film zafinancovat. V roce 1986 tak definitivně vznikl legendární válečný film, který možná úplně nedosahuje kvalit Lovce jelenů, Apokalypsy nebo těsně pozdější Ocelové vesty, ze všech čtyř filmů je ale Četa vzhledem k Stoneově vztahu k zmíněnému válečnému konfliktu nejosobitější. Postava Chrise Taylora v podání Charlieho Sheena je v podstatě ztělesnění Olivera Stonea. Stejně jako Stone se Taylor do války z univerzity přihlásil dobrovolně a krom boje s Vietkongy je Taylor svědkem také souboje uvnitř čety, které je součástí. Konkrétně více než rivalita pomalu čím dál tím více žhne nad krutým seržantem Barnesem v podání Toma Berengera a stále pudově lidským seržantem Eliasem v podání Willema Dafoeho. Zatímco co Elias ztělesňuje anděla na Chrisově rameni, Barnes je naopak ztělesněním ďábla a oba mají na Chrisovu kariéru v armádě zásadní vliv. Stejně tak postavy Eliase a Barnese ztělesňují dva zásadně odlišné tábory amerických vojáků- Ty, kteří si po celou dobu zachovávají svou lidskost a vraždí jen v krajních případech a ty, kteří už se jednoduše vražděním baví a definitivně z nich tak pobyt v armádě udělal monstra. Války dvou stran jsou tu tak vlastně dvě a zatímco co prim pořád hraje především válečný konflikt s Vietkongy, ten důležitější se přece jen odehrává mezi vojáky a především v samotném Chrisi Taylorovi na kterém se jeho pobyt v Americe též začíná podepisovat a on sám se musí rozhodnout jestli se tak vydá spíše směrem Eliase nebo Barnese, kteří tak oba víceméně soupeří o Chrisovu duši. Četa je především první větší filmovou práci kameramana Roberta Richardsona, který sám na téma Čety žertuje, že byl tehdy ve věku 31 let ještě škvrně a že má Četa mnoho technických chyb. Dá se možná říct, že Četa nedosahuje vrcholných vizuálních kvalit pozdějších Richardsonových kousků (JFK, Casino, Letec, Nespoutaný Django, Tenkrát v Hollywoodu), už zde měl ale Richardson vizuální podání neskutečně v malíku a Četa má několik vyloženě nádherných záběrů. Četa tak nejenom nakopla režijní kariéru Olivera Stonea, ale představila světu jednoho z největších kameramanů všech dob. Četa je dost pravděpodobně jedním z nejosobnějších filmů všech dob do kterého Stone dal hodně ze svých zkušeností a jak sám několikrát prohlásil tak i když je Válka ve Vietnamu čím dál tím starší historii tak až do konce jeho života bude jeho součástí. Jako scenárista Stone nepřekvapil a už takového hlavního hrdinu dokáže prodat jenom díky dopisům psaným jeho babičce. Následně ale dokáže Stone stylově představit až tucet postav, každé dodat něco osobitého a zařídit tak aby si člověk všechen ten tucet postav pamatoval. Ať už je to Bunny, Lerner, Francis nebo Big Harold tak je velmi lehké si každou libovolnou postavu zapamatovat a tahle charakterní expozice se prostě Stoneovi daří náramně. Zároveň krom skvělého ústředního tria Sheen-Berenger-Dafoe se zde objevují také první výraznější role herců jako Johnny Depp, Forest Whitaker, Kevin Dillon, John C. McGinley, Keith David nebo Tony Todd a především tu strašně úžasně funguje vzájemná chemie ať v rámci uvěřitelně budovaného přátelství nebo naopak vzájemné očividné nenávisti a chuti navzájem si přinejlepším rozbít držku a v tom nejhorším se navzájem zabít. O to krutějším uvědoměním je fakt, že vše co se ve filmu odehrává je založeno na Stoneových zkušenostech a Stone si nic necucá z prstu. K veškerému násilí, které ve filmu dojde tak došlo i ve skutečném světě a celá sekvence ve vesnici je vrcholně lidsky nepříjemná. To vše potom vede k vyvrcholení druhé třetiny a k nejlegendárnější scéně filmu, Možná Četě občas trochu dramaturgicky ujíždí noha a nejvíce je to poznat v úvodu třetí třetiny, je to ale pořád super až do konce a když dojde na závěrečnou bitvu tak jde z toho husí kůže. A to při každém vidění i přesto, že po prvním zhlédnutí už jsou karty jasně rozdané, což je dokazuje jak skvělé ono celé finále je. Četa je realistická, řemeslně velmi dobrá a především jde opravdu o zásadní a především super film. Mám jen trochu problém s režijním vedením Olivera Stonea, který si možná za film došel pro Oscara za nejlepší režii, přesto mám ale z Čety pocit, že se zde jako režisér tak trochu ještě hledal než došel k takové výrazně lepší formě u takového JFK. Zároveň je sice tak trochu hloupé film srovnávat s vrcholnými peckami jako Lovec jelenů, Apokalypsa nebo Olověná vesta už jenom proto, že každý film na Válku ve Vietnamu kouká tak trochu jinak, přesto ale Četa za mně pořád tak trochu tápe v jejich stínu. To ale zároveň neznamená, že by Četa přišla o vše co jí dělá tak super filmovou záležitostí, která je stejně důležitým filmovým milníkem i 34 let po jeho vydání a i když za mně přece jen k dokonalosti něco chybí, v roce 1986 si (k velkému překvapení samotného Stonea) film právem došel i pro sošku za Nejlepší film roku. Oscara si ten rok právem vybojoval i střih (prostřihy akčních sekvencí jsou vyloženě super) a mix zvuku a i když Tom Berenger, Willem Dafoe a Robert Richardson ten rok ostrouhali, jejich vrcholné výkony jim nikdo upřít nemůže. Četa dodnes neztratila nic na svém kouzlu a je stejně tak emocionálně silná jako v době svého vzniku. Jednoduše super film o boji na bojišti i následně ve vlastních řadách ale především také realistická válečná řezničina, která se neztratí ani ve stínu svých nevlastních filmových bratříčků..... A především připomínka zlatých časů s vážným a relativně zdravým Charliem Sheenem!
