Gejzíry a elixíry

První zmínka o léčebných účincích minerálních vod z lokality dnešních Mariánských Lázní je z roku 1606. Písemnou studii šesti pramenů vypracoval v roce 1679 Bohuslav Balbín. Zvěsti o jejich zázračných účincích se brzy roznesly a k pramenům, náležejícím klášteru v Teplé, zamířili první nemocní. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů a posílali ji do dalších klášterů. Za vlády Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány. V tomto období se poprvé objevil název Marienbad. O vznik samotných lázní se zasloužil Josef Jan Nehr - lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu. Doktor Nehr provedl chemickou analýzu pramenů a rozhodl se, že touto vodou bude léčit nemocné. Statut lázeňského místa získal Marienbad v roce 1818. První pacienti bydleli v jednoduchém malém domku blízko Mariina pramene, kde se i koupali. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně největší německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát. Byl velice nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Jeho přítomnost měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela. Přicházeli sem proslavení umělci jako Fryderyk Chopin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Richard Wagner, Ivan Sergejevič Turgeněv, Gasparo Spontini nebo Karl Maria von Weber. V roce 1897 do Mariánských Lázní zavítal i budoucí britský panovník Edward VII. Hned při první návštěvě si král, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru, Mariánské Lázně zamiloval a navštívil je celkem devětkrát. Jeho návštěvy byly pro lázně další dobrou reklamou. Většina budov byla v tomto období přestavěna a rozšířena, a neustále se otevíraly nové hotely. Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V roce 1904 se zde setkal Edward VII. se svým rakouským protějškem - císařem Františkem Josefem I. V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem. První světová válka pozastavila další rozvoj lázní. Hosté se sem vrátili až se vznikem Československé republiky. Druhá světová válka město sice ušetřila, ale po odsunu německých obyvatel Mariánské Lázně chátraly. Obrat nastal až po roce 1989, kdy se městu opět vrátila jeho zašlá sláva. Tu, včetně naznačené historie, zaznamenal ve svém dokumentu Gejzíry a elixíry režisér Josef Císařovský. (TV program)