Name: Příběhy předmětů
Released: 2011
Duration: 5096 min

režie

scénář

Kočár biskupa Troyera

Jeden z ceremoniálních kočárů olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera by se jistě právem mohl ucházet o označení nejkrásnější kočár v naší zemi. Nejen on, ale i další kočáry by navíc mohly vyprávět hned několik příběhů – třeba o věčné touze mocných tohoto světa oslňovat anebo o vášni pro kočáry, které řada lidí propadá i dnes. Pátrání po těchto příbězích zavedlo průvodce pořadem Václava Žmolíka do Arcidiecézního muzea v Olomouci i do soukromého muzea kočárů, které provozuje pan Václav Obr v Čechách pod Kosířem.

Výtah císaře pána

Výtah, který ukazují na státním zámku v Zákupech, není jen tak ledajaký. Je to nejstarší opravdový výtah v zemích Koruny české a v podobě, v jaké jej dodnes můžeme vidět, byl zhotoven pro samotného císaře rakouského a krále českého Ferdinanda Dobrotivého. Jak cenná technická památka, tak její nejslavnější pasažér si určitě zaslouží pozornost současníků! O některých vynálezech našich předků toho moc nevíme a na císaře, který byl posledním korunovaným českým králem, se nynější historici dívají docela jinak než jejich předchůdci.

Salonní vůz

V roce 1909 vyrobily Ringhofferovy závody na Smíchově salonní vůz pro arcivévodu Františka Ferdinanda. Následník trůnu padl v Sarajevu kulkou atentátníka, smíchovská vagonka byla zbourána. Arcivévodův salonní vůz však stále jezdí a v roce 2010 reprezentoval naši zemi na výstavě panovnických vlaků v jedinečném železničním muzeu v holandském Utrechtu.

Kulečník kancléře Metternicha

Státní zámek Kynžvart stojí za návštěvu díky spoustě předmětů. Mnoho z nich tu shromáždil Klemens Václav Lothar, kníže Metternich-Winneburg, „kancléř habsburského domu, dvora a státu“, jak zněl jeho titul. Je tu nádherný nábytek, nejedno cenné umělecké dílo i mnoho kuriozit. A je tu také kancléřův krásný kulečník z Ruska. Je důstojný, elegantní, tradiční a majestátní. Máloco představuje hodnoty, které kancléř vyznával, tak jako právě tento předmět! Navíc byl kulečník svědkem Metternichovy největší moci i jeho odchodu ze slávy a poklidného stáří v ústraní, o což – popravdě – tento obdivovaný „lev salónů“ nikdy nestál.

Eliška a Bugatti

Když si v roce 1963 začínající lékař Jiří Koťátko koupil stařičké Bugatti 43, netušil, že právě vstupuje do velkého příběhu o lásce, smrti a rychlosti. Bugatku tehdy pořídil za čtvrtinu ceny nové škodovky a objížděl s ní přidělené lékařské obvody. Až časem vypátral, že jeho vůz patřil původně Elišce Junkové, největší ženské hvězdě automobilového sportu.

Teplo domova

Pan Müller spoluvlastnil a řídil jednu z největších stavebních firem v Československu. Když se v polovině dvacátých let rozhodl postavit dům v pražských Střešovicích, mělo to být sídlo rodinné i reprezentativní zároveň. Pro jeho návrh si vybral slavného architekta: Adolfa Loose. Vznikl dům krásný a jedinečný, ve kterém ale trochu scházelo teplo domova. Tak to alespoň vnímala dcerka Müllerových, Evička, pro kterou Adolf Loos navrhl dětské pokoje s tím, že vytváří prostor pro malé dítě, který bude později přebudován. O tři roky později však Adolf Loos zemřel a paní Müllerová nikdy nedovolila jím navržený interiér jakkoliv změnit.

Pod chebským sluncem

Tento pořad je inspirován postelí z Rustlerova statku. Ta postel je – a vlastně není. Tak jako lidé, kteří v ní spávali. Byli, a pak najednou nebyli… A to je vlastně příběh Chebska. Během pár desetiletí tu bylo z mapy vymazáno na 50 obcí. Je to důsledek odtržení tohoto kraje od českého státu v roce 1938 a vyhnání německého obyvatelstva o sedm let později.

Podkova Laty Brandisové

Tentokrát bude průvodce cyklem Příběhy předmětů Václav Žmolík vyprávět příběh o statečnosti, síle a o hrdosti, o ženě, kterou nic nezlomilo, příběh jednoho opravdu výjimečného lidského života. A celý tento příběh se bude točit kolem jedné koňské podkovy! Snad pro štěstí, ale zcela jistě na památku si ji nechala československá jezdkyně Lata Brandisová. Jako vzpomínku na svůj největší životní úspěch a na desetiletou plavku Normu, na níž na závodišti Dostihového spolku vyhrála 56. ročník Velké pardubické. Událo se to 17. října 1937. A je to dodnes jediné vítězství ženy v tomto nejtěžším překážkovém závodě na kontinentě.

Deník sedláka Dlaska

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova patří k nejcennějším památkám pojizerské lidové architektury. V padesátých letech minulého století tady ale hospodařilo místní jednotné zemědělské družstvo. Statek byl těžce zdevastován a nechybělo mnoho a mohl být srovnán se zemí. Jeho někdejší majitel, rychtář a statkář Josef Dlask, tu žil v letech 1782–1853. Celý život si vedl zápisky, které vyšly později tiskem. Dnes jsou jedinečným svědectvím o životě na venkově v době napoleonských válek a nedlouho po reformách Marie Terezie a Josefa II. Originál zápisků se nachází v knihovně Muzea Českého ráje v Turnově, které také o statek pečuje. Dokument, jímž vás provede Václav Žmolík, přiblíží dramatické okamžiky Dlaskova života i zlomové momenty našich dějin tak, jak se odrážely v životě českého venkova v první polovině 19. století.

Maminčin sporák

V roce 1939 si pan Šípek koupil rozsáhlý statek v Milovicích. Hospodařil na něm jen jedno desetiletí, na prahu padesátých let musel vzkvétající statek i s rodinou opustit. Socialistické hospodaření statek nepřežil, dochoval se ale elektrický sporák Elpa, který pan Šípek kolem roku 1940 koupil své mladé ženě. Paní Šípková na něm vařila neuvěřitelných 70 let. Provázel ji po celý život: ze statku, kde denně usedalo ke stolu 14 lidí, až do panelákové garsonky, kde dožila. Dnes je uložen v depozitářích Národního technického muzea jako sbírkový předmět číslo 68 691.

Prsten Hildprandtů

Tentokrát vám Václav Žmolík, jako průvodce oblíbeného televizního cyklu Příběhy předmětů, bude vyprávět příběh o prstenu, který svou majitelku provázel z Čech do Etiopie a pak přes Španělsko, Řecko, Německo či Indonésii zpátky domů, příběh jednoho opravdu nevšedního osudu v rozbouřeném 20. století. Rodina Hildprandtů se po komunistickém puči v únoru 1948 provinila – podobně jako jiné – jen tím, že měla nějaký majetek a k tomu nevhodný, totiž šlechtický původ. Navíc je její příběh naprosto výjimečný kulisami, ve kterých se odehrává, totiž prostředím císařské Etiopie oné doby. Také se jedná o lidi, kteří se do vlasti opět vrátili, žijí v ní a občansky se angažují – teď jako kdysi. Jana Hildprandtová-Germenisová je prezidentkou Asociace majitelů hradů a zámků. Stejně jako pro její předky i pro ni je samozřejmostí, že se podílí na životě a rozkvětu této země.

Mlynářův dopis

Dvě z Myslivečkových skladeb byly po staletí mylně považovány za dílo Mozarta. Oba skladatelé se dobře znali, a také jejich život byl v mnohém podobný. Oba zažili velký úspěch a oba zemřeli v bídě. Na rozdíl od božského Amadea Mysliveček nepocházel z hudebního prostředí. Narodil se do pražské mlynářské rodiny a mlynářem se také vyučil. V mladoboleslavském archivu se dokonce zachoval dopis, kterým odmítl žádost radních, aby jako mlynář posoudil vodoprávní spor na řece Jizeře.

Glóbus Antonína Dvořáka

Neměli jsme mnoho velikánů, jejichž sláva by tak výrazně přesáhla českou kotlinu. Autor legendární Novosvětské Antonín Dvořák mezi ně patřil. A patřil ve své době i k největším českým světoběžníkům. Za svůj život navštívil dvě desítky evropských velkoměst, což tehdy nebylo zdaleka obvyklé. Kromě Vídně uvedl své skladby například v Budapešti, Salzburgu, Berlíně, Lipsku, Drážďanech, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Bruselu. Opakovaně pobýval v Londýně a dalších šesti anglických velkých městech, navštívil i ruský Petrohrad a Moskvu. Při pobytu v Americe poznal kromě New Yorku například Boston, Chicago, Omahu a řadu míst amerického venkova. O svém dědečkovi vypráví v dokumentu také jeho poslední žijící vnuk, Antonín Dvořák III.

Patník z Ostrovačic

Technické muzeum v Brně má ve svých sbírkách patník. Stával v Ostrovačicích u Brna. Zdejší proslulé zatáčky byly součástí Masarykova okruhu, na kterém se jezdila Velká cena Československa. Patřila k největším automobilovým závodům předválečné Evropy, a tak se kolem patníku řítily legendy. Nuvolari, Caracciola a taky Chiron, který se díky třem vítězstvím stal v Československu synonymem rychlosti. Na konci 30. let už Chiron neměl šanci. Na okruzích dominovaly týmy Mercedesu a Auto Unionu, součást propagandy Třetí říše.

Season 1

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Česká republika

Dokumentární

Příběhy předmětů

Dokumentární cyklus  se věnuje předmětům nejen s historickou uměleckou či technickou hodnotou, ale velmi často také se zvláštním příběhem či osudem. A tak se můžeme například dozvědět více o prstenu, který provází šlechtický rod Hildprantů, o ručním výtahu Císaře Pána, nebo o vzácném roubeném statku.

Série seriálu Příběhy předmětů

Série 1Epizody 14

VOD žebříčky

Série 1•Epizody 14

VOD žebříčky

Série 1Epizody 14