Zajímavosti 20
- Ze slavných hudebníků si ve filmu střihli drobné role mimo jiné: Ray Charles, Aretha Franklin, James Brown, Cab Calloway nebo Steve Lawrence.
- V roce premiéry sequelu nazvaného Blues Brothers 2000 (1998) byla vydána sběratelská DVD edice, s filmem prodlouženým na 148 minut.
- Plakát s Colleen Campovou z Playboye, jenž visí na zdi Elwoodova apartmánu, si „zahrál“ již v Coppolově Apokalypse (1979).
- Těsně předtím, než Bluesmobil projede během „orby“ nákupního centra hračkářstvím, se nakupující muž v něm ptá, jestli mají „Miss Piggy“, což je jakýsi dodatek ke cameu Franka Oze, který slečně Piggy propůjčil svůj hlas.
- Johna Landis si střihnul roličku jednoho z policistů, kteří pronásledují bratry nákupním centrem.
- Povídá se, že John Belushi se během natáčení opil a, netuše jak, octnul v domě zcela cizího člověka, kterého požádal o sklenici mléka a sendvič, aby si následně dopřál několikahodinového šlofíka v cizincově gauči.
- Scéna, kdy Bluesmobil uhání ulicemi Chicaga rychlostí 115 mil za hodinu je reálná. Filmaři kvůli ní nechali vyklidit dva jízdní pruhy pro maximální rychlost 100 mil za hodinu.
- Publikum (resp. kompars) na závěrečný koncert bylo nalákáno skrze rozhlasovou reklamu.
- Jeden nejmenovaný herec si to během natáčení filmu svištěl v Bluesmobilu rychlostí přibližně 160 kilometrů v hodině, pročež vzbudil nežádoucí pozornosti policistů a byl zadržen s neplatnou poznávací značkou (šlo o napodobeninu) a neplatným řidičským průkazem.
- Když dva policisté sledují „historii“ Elwoodových dopravních přestupků, můžete si všimnout 116-ti pokut za nepovolené parkování a 56-ti za rychlou jízdu.
- Obchodní centrum použité k jedné z automobilových honiček bylo Dixie Square Mall, ležící na předměstí města Harvey ve státě Illinois (pro natáčení zavřené na více než rok).
- Paul Shaffer měl být členem filmové kapely (klávesy), ale televizní producent Saturday Night Live Lorne Michael nechtěl kromě Belushiho a Aykroyda přijít po dobu natáčení ještě o jednu hvězdu svého pořadu.
- Za možnost použít Elwoodovu „sekundární“ adresu 1060 West Addison (ve skutečnosti místo, kde stojí stadion Wrigleys) museli filmaři zaplatit 5 000 dolarů.
- Nechvalně proslulý Bluesmobil je modelem Dodge Monaco z roku 1974. Pro účely filmu bylo použito celkem 12 totožných aut (včetně jednoho určeného pouze k tomu, aby se rozpadlo).
- V době svého uvedení byl snímek rekordmanem, jde-li o množství nabouraných aut.
- Kdykoliv vidíme pohled z okna Elwoodova apartmánu, projíždí venku vlak.
- Exteriéry a mnoho interiéru Daleyova centra (známý chicagský mrakodrap) se natáčely přímo na místě. Včetně scény, kdy Bluesmobil projíždí soudní halou. V interview z roku 1998 John Landis přiznal, že k získání natáčecího oprávnění oslovil místní podsvětí.
- Graffiti na mostě, pod nějž bratři schovají své auto „John *srdíčko* Deborah“ odkazuje k režisérovi Johnu Landisovi a jeho manželce, návrhářce kostýmů Deborah Nadoolman.
- Ve filmu jsou přítomny typické trademarky režiséra Johna Landise: hudba hrající ve výtahu; vzkaz na billboardu, za nímž se schovávají policajti; camea Franka Oze (na začátku ve vězení předává Jakeovi jeho věci) a Stevena Spielberga (daňový úředník na konci filmu).
- Elwood sundá svůj klobouk za celý film pouze třikrát: když jde spát ve svém pokoji, aby rozbil okno do Palace Hotelu a ke konci filmu, když se Bluesmobil rozpadne na součástky.