Zajímavosti 15
- Ve scéně, která ukazuje detailní záběr na Nurejevovu nohu při provádění tendu, má na noze bílou baletní botu s dělenou podrážkou, která v 60. letech neexistovala. Boty s dělenou podrážkou pro baletní techniku se na taneční scéně objevují teprve od poloviny 90. let 20. století.
- Na titulní kartě je v jednu chvíli napsáno "Mariinské divadlo, Leningrad". Tento historický název z carské éry však divadlo získalo zpět až v roce 1992. V době, kdy se děj filmu odehrává, tedy za sovětské éry, byla budova známá jako Kirovovo divadlo.
- Louis Hofmann a Sergej Polunin se společně objevili ve filmu Red Sparrow (2018).
- Režisér Ralph Fiennes si poprvé přečetl životopis Rudolfa Nurejeva od Julie Kavanaghové až po několika letech, kdy Fiennes debutoval jako režisér filmem Coriolanus (2011). Už tehdy mu příběh Nurejevova raného života připadal velmi filmový. Vysvětlil to: "Ten příběh mi připadal jako skvělá možnost pro film. Sám sebe jsem si ale jako režiséra moc nepředstavoval. Byl to jen nápad. Je to tak dramatické a je to o tolika věcech. Má v sobě vnitřní osobní dynamiku, snahu realizovat se a bezohlednost, která s tím souvisí. Je to také v kontextu ideologického rozdělení mezi Východem a Západem na vrcholu studené války."
- Je to už několik let, co herec a režisér Ralph Fiennes poprvé četl životopis legendárního ruského baletního tanečníka Rudolfa Nurejeva od Julie Kavanaghové s názvem "Rudolf Nurejev: Život". Fiennes se s Kavanaghovou přátelil a spisovatelka věděla, že mladého herce fascinuje ruská kultura. Fiennes vzpomínal: "Přestože jsem se o balet příliš nezajímal a o Rudolfu Nurejevovi jsem toho moc nevěděl, příběh jeho raného života mě uchvátil. Jeho mládí v Ufě ve středním Rusku ve čtyřicátých letech, studentská léta, kdy studoval tanec v Leningradě, dnešním Petrohradě, a pak vyvrcholení jeho rozhodnutí zběhnout v roce 1961 na Západ. Ten příběh se mi dostal pod kůži."
- Během závěrečných titulků jsou promítány úryvky ze skutečného vystoupení Rudolfa Nurejeva na jevišti.
- Na začátku filmu se na obrazovce objeví název v ruštině v cyrilici, poté se změní na anglický název s transliterací ruských slov "Bílá vrána (Belaja Vorona)" a následujícím vysvětlením pod ním: "Tento idiom se používá pro označení člověka, který je neobvyklý, výjimečný, není jako ostatní, je outsider."
- Když mladý Nurejev v roce 1955 nastupuje do Leningradské choreografické školy, na zdi visí zarámovaná fotografie Pjotra Iljiče Čajkovského.
- Oleg Ivenko je Ukrajinec a pro tento film potřeboval zapracovat nejen na své angličtině, ale také na ruštině.
- 7. září 2017 udělilo Srbsko, kde se většina filmu natáčela, Ralphu Fiennesovi občanství.
- Kromě francouzských baletních termínů, které Ralph Fiennes používá během tanečních pokynů, jsou všechny dialogy ve filmu v ruštině.
- Když Rudolf Nurejev v roce 1961 v rozhovoru vysvětloval, proč chtěl utéct z Ruska, řekl: "Je to život plný šikany, pro umělce stejně jako pro všechny ostatní, ale především pro umělce. Když jsem byl studentem baletní školy, říkali mi, co si mám myslet, co mám číst, jak mám trávit volný čas a kdo může být mým přítelem. . . . Soukromý život v Sovětském svazu je nemožný."
- V otázkách a odpovědích po promítání filmu Ralph Fiennes (představitel Alexandra Ivanoviče Puškina) zmínil, že Michail Baryšnikov, kterého učil skutečný Alexandr Ivanovič Puškin, se s ním velmi ochotně podělil o své vzpomínky a že mu to velmi pomohlo při vytváření postavy.
- Ralph Fiennes původně ve filmu hrát nechtěl, protože ze zkušenosti věděl, jak obtížné může být režírovat i hrát. Ale když se snažil získat pro film finance, neustále se ho ptali, jestli v něm bude hrát, a když řekl ne, "viděl jsem, jak jim za očima pohasíná světlo", protože v něm nehrála žádná jiná významná jména, "tak jsem to nakonec složil".
- Hayden Christensen, který se v dětství intenzivně věnoval baletu, byl první volbou pro hlavní roli, ale přetrvávající zranění kotníku mu nedovolilo hrát tak, jak požadoval Ralph Fiennes.