Zajímavosti o Chicagský tribunál

85%

Zajímavosti 19

  • Adresa „spiklenecké kanceláře“ (38:33) je uvedena takto: „Jsme v Hyde Parku. 28 East Jackson Street, Chicago, IL, 60604“. Tato adresa se nachází ve čtvrti Loop (v centru města), asi 6 mil severně od nejbližšího rohu čtvrti Hyde Park.
  • Soud, u něhož se proces konal, je Okresní soud Spojených států pro severní obvod státu Illinois, nikoliv pro jižní obvod státu Illinois.
  • Když se Tom Hayden hádá s Abbie, tvrdí, že byl jedním z nosičů rakve Bobbyho Kennedyho. Ve skutečnosti to byli RFK Jr. John Glenn, Douglas Dillon, LeMoyne Billings, Lord Harlech, James Whittaker, Steven Smith, David Hackett' Robert S. McNamara a Rafer Johnson.
  • Jedna z postav říká, že důvodem, proč nebyl odveden, bylo to, že měl vysoké číslo v loterii. To je nemožné, protože loterie začala až po zahájení procesu. Také odvodová loterie, která byla zobrazena na obrázku, neměla nic společného s protesty v Chicagu, protože losování proběhlo o rok později.
  • Ve filmu vystupovala zvláštní agentka Daphne O'Connorová z FBI, která se snažila infiltrovat k výtržníkům. Film se odehrává na událostech roku 1968 v Chicagu , kde byl ředitelem FBI J. Edgar Hoover. Za Hooverovy vlády od roku 1930 až do jeho smrti v roce 1972 nebyly v FBI žádné agentky.
  • Na protestním koncertu před nepokoji jsou zobrazeny ženy, které si pálí podprsenky. K tomu však nikdy nedošlo. Muži spálili své odvodní průkazy a ženy vyhodily podprsenky do koše. Novinář jménem Jon Katz o pálení podprsenek nesprávně informoval a tento obrázek od té doby utkvěl Američanům v paměti.
  • Na začátku procesu Bobby Seale prohlašuje, že osm obžalovaných se nazývá „chicagská sedmička“. Ve skutečnosti se jim původně říkalo „chicagská osmička“. Obžalovaným se začalo říkat „Chicagská sedmička“ poté, co byl Seale od případu oddělen.
  • Chicago 7 bylo sedm obžalovaných - Abbie Hoffmanová, Jerry Rubin, David Dellinger, Tom Hayden, Rennie Davis, Lee Weiner a John Froines - obviněných ze spiknutí, podněcování k nepokojům a dalších obvinění souvisejících s protesty, které se konaly v Chicagu ve státě Illinois u příležitosti Národního sjezdu Demokratické strany v roce 1968. Bobby Seale, osmý obviněný, byl v průběhu procesu oddělen, čímž se počet obviněných snížil z osmi na sedm.
  • Zatímco při skutečném soudním procesu se četla jména mrtvých, při čtení jmen vietkongských i amerických vojáků Abbie Hoffmanová obložila stůl obžalovaných vietkongskou i americkou vlajkou.
  • Jedna z hlášek ve filmu se ptá, kolik z policistů mělo děti sloužící ve vietnamské válce. Jeden z tajných policistů, který svědčí, má příjmení Scibelli a jedno z příjmení obětí vietnamské války na konci filmu je Scibelli.
  • V lednu 2021 v rozhovoru pro pořad National Public Radio „Here & Now“ Frank Langella (soudce Hoffman) řekl, že pro něj bylo zábavné hrát postavu tak zcela zbavenou kladných vlastností: „Je odsouzeníhodný po celou dobu. Nemá jedinou kladnou vlastnost. Je to pěšák vlády, není příliš bystrý a já jsem cítil - pod skvělým vedením Aarona [Sorkina] jsem měl volnost udělat z něj takové monstrum, jakým údajně byl..... Byla to radost hrát člověka, který nemá žádné svědomí a od chvíle, kdy vstoupil, věděl, že je odsoudí.“ Langella také uvedl, že jeho jedinou předchozí rolí, která byla podle něj srovnatelná se soudcem Hoffmanem, byl Skeletor v hrané adaptaci dětského kresleného filmu "Vládci vesmíru" (1987) (kde hrál také Dolph Lundgren jako He-Man). Přestože tento film byl v době svého uvedení kritickým i komerčním propadákem, Langella k němu v průběhu let často vyjadřoval náklonnost a říkal, že roli přijal, protože jeho tehdy čtyřletý syn miloval hračky a kreslené filmy o He-Manovi.
  • V říjnu 2020 vyšlo několik zpravodajských serverů (včetně časopisů Time Magazine, Smithsonian Magazine, Slate a Mashable), které podrobně popsaly, v čem se děj filmu liší od skutečné historie procesu. Mezi hlavní rozdíly patří např: David Dellinger, přesvědčený pacifista, během procesu nikdy neuhodil soudního úředníka ani nikoho jiného. Skutečný Dellinger ve skutečnosti zůstal v soudní síni klidný, i když maršál udeřil jedno z Dellingerových dětí. ; Byl to Dellinger, nikoli Tom Hayden, kdo se u soudu pokusil nahlas přečíst seznam lidí, kteří zemřeli ve Vietnamu, ale byl okamžitě zadržen za pohrdání soudem a nebylo mu dovoleno dokončit. Domněnka, že to byl Hayden, kdo to udělal, nebo že to vedlo k ukončení procesu, je nesprávná.; Otřesné zacházení soudce Hoffmana s Bobbym Sealem je pravdivé, ale pokud něco, tak to bylo ještě horší než to, co je zobrazeno ve filmu. Během skutečného soudního procesu byl Seale spoután a s roubíkem v ústech, jak bylo ukázáno. Film však naznačuje, že se tak stalo jen jednou na krátkou dobu a že hrozné zacházení okamžitě zahanbilo obžalobu, která požádala o zmatečné řízení a o samostatný proces se Sealem, zatímco ve skutečnosti byl Seale poprvé spoután a spoután 29. října 1969 a musel se tak dostavovat k soudu každý den až do 5. listopadu 1969, kdy byl jeho proces oddělen.; Film také ukazuje vraždu Freda Hamptona jako důvod Sealeova výbuchu a následného nasazení roubíku a pout. K Hamptonově smrti však došlo až poté, co byl Sealův proces již oddělen, a Seale se již soudu s ostatními sedmi účastníky nezúčastnil.; Postava Daphne O'Connorové (Caitlin FitzGeraldová), tajné agentky přidělené ke sledování Jerryho Rubina, byla zcela vymyšlená pro dramatický efekt.; Richard Schultz (Joseph Gordon-Levitt) je ve filmu vykreslen jako zásadový muž, který neochotně plní rozkazy, aby provedl trestní stíhání, jemuž z celého srdce nevěřil. Skutečný Schultz, který vystupuje pod přezdívkou „Dick“, vehementně podporoval obžalobu v osobní rovině a na dotaz rozhodně vyvracel myšlenku, že by stál při hlasitém čtení jmen válečných obětí.
  • Tento film naráží na atentát na Freda Hamptona. Vražda Freda Hamptona byla hlavním tématem filmu "Jidáš a černý mesiáš" (2021), kde ho ztvárnil Daniel Kaluuya.
  • Aaron Sorkin v jednom rozhovoru uvedl, že ho Steven Spielberg oslovil, aby napsal film o tomto příběhu v roce 2006, ale stávka scénáristů to překazila a zhruba každé čtyři roky mezi volbami se tento příběh znovu objevil a do cesty se mu postavily jiné projekty. Také Sorkin Spielbergovi řekl ano, ale pak musel zavolat svému otci, aby se ho zeptal, co si pamatuje, že se dělo v roce 1968, a zda se po sjezdu konal velký soudní proces? Sorkin o něm totiž neslyšel.
  • V pořadu Fresh Air na stanici NPR řekl režisér Aaron Sorkin moderátorovi Terrymu Grossovi, že musel postavu soudce Hoffmana výrazně upravit, aby zmírnil skutečný rozsah jeho arogance a iracionality na soudní stolici, jak je zdokumentováno v soudních záznamech. Na otázku, proč to udělal, Sorkin odpověděl, že se obával, že zobrazení soudcova chování tak, jak skutečně bylo, by na diváky působilo nevěrohodně, což by vedlo k tomu, že by film byl odmítnut jako propaganda.
  • Když byl Steven Spielberg připoután k režii, plánoval se sejít s Heathem Ledgerem, aby s ním probral roli Toma Haydena. Ledger zemřel den před plánovanou schůzkou se Spielbergem. Spielberg také chtěl, aby Bobbyho Seala hrál Will Smith.
  • Co se týče aktuálnosti tématu filmu v roce 2020, Aaron Sorkin film popsal jako film spíše o současnosti než o 60. letech. Vysvětlil, že „scénář se nezměnil, aby odrážel dobu. Doba se změnila, aby odrážela scénář“.
  • Ve filmu si Rennie Davis vede zápisník se jmény všech amerických vojáků, kteří během procesu padli ve Vietnamu. Ve skutečném životě si Rennie Davis zapisoval i jména vietnamských vojáků.
  • Sacha Baron Cohen přiznal, že se „děsil“ toho, že bude muset pro film použít americký přízvuk. Už dříve použil několik různých variant přízvuku pro komediální účely, ale nikdy ne pro dramatickou roli. Věděl, že skutečná Abbie Hoffmanová má jedinečný hlas, protože má massachusettský přízvuk, ale zároveň chodila do školy v Kalifornii, a bál se, že bude „znít špatně“. Aaron Sorkin ho musel ujistit, že role není „napodobování, ale interpretace“, což Baronu Cohenovi prý příliš nepomohlo.