gomacabeza
451 bodů •
1
Vždycky jsem se radostně vzedmul a nad(e)chl, když zazněla ve filmu "Beautiful boy" nějaká ta devadesátková pecka, jako třebas Nirvana, velice dobře ilustrující obecnou frustraci, kterou grunge manifestoval a kterou pravděpodobně Nic tolik netrpěl, když poprvé sáhl po droze. Bohužel ten pokus natočit další "drug film" vyšel téměř naprázdno. Navíc mám trochu dojem, že to téma už je spíše pasé, ty dobré věci (Trainspotting 1, Fear and Loath in Las Vegas, Dealer atp.) již vznikly, překonat je, by chtělo suverénního tvůrce s pevným rukopisem a jasnou představou, kterým Felix Van Groeningen opravdu není. Chybí mi tu především autenticita. Oba dva hlavní představitelé, otce a syna, jsou sice na poměrně slušné herecké úrovni, ale převažuje spíš smutek nad tím, že nemají moc co hrát, že jsou obětí především špatného scénáře. Mám silně rozpačité dojmy ze scén jako je ta, v níž tatínek ochutnává drogy, do kterých jeho synek zabředl, aby pochopil závažnost celé situace. (Připomnělo mi to mimochodem děsivou naivitu a krátkozrakost, kterou svého času popisovala Tereza Pergnerová, jejíž přítel "zahučel do heráku"). Celý děj působí strašlivě šablonovitě, jako nějaká laciná příručka Drop inu, která namísto aby odradila, možná snad ještě více potenciální uživatele návykových látek navnadí. Je poměrně dost obtížné s postavami empaticky sdílet jejich trápení, obzvlášť když postava narkomana je vykreslená způsobem, že se jedná ze všeho nejvíc o zpovykovaného, rozmazleného haranta. A že si to vlastně ta rodina zaslouží.
