gauchingman
273 bodů •
3
Je to hodně obskurní kousek... Aby náš princ dospěl, jde a pohlédne Smrti do očí. Hotovo. Tady je myslím kámen úrazu, že si totiž náš tvůrce (slunce naše jasné!) ukrojil příliš velký, nebo spíš hluboký, krajíc, který následně prostě odfláknul, poněvadž pozvednout jenom svůj (vznešený) pohled "smrti" vstříc, aby se otevřela nebesa, to je, Honzo, jaksi k nevíře. Taková "iniciace" mě neuspokojuje... A vůbec: buď píšu příběh o tom, jak někdo dospěl, nebo jak se setkal se Smrtí. Ne, že by to vůbec nesouviselo, ale není to to samé.