Name: Příběhy 20. století
Released: 2017
Duration: 864 min

režie

scénář

kamera

hudba

střih

dramaturgie

kreativní producent

Počátek zániku

Z domovů do ghett

Ghetto Theresienstadt a transporty na východ

Rodinný tábor a velké vraždy

Červený kříž a likvidace ghetta Theresienstadt

Na útěku a ve skrýších

Osvobození?

Když není kam se vrátit

III. řada: Holocaust

Vyvlastnění

Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let.

Pohraničníci

Z komunistického Československa uprchlo na Západ téměř půl miliónu lidí. Pád železné opony v prosinci 1989 byl asi nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?

Sedláci

Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd a bezpráví, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit.

Bezdomovci

Nezaměstnanost a bezdomovectví – podle normalizační propagandy patřily takové jevy k příznačným útrapám, které člověku působí kapitalismus. V Československu, díky péči strany o blaho veškerého lidu, údajně neexistovaly. Jak to bylo ve skutečnosti?

Neviditelní

Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín, patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě.

Připravení

Říká se, že lidé z komunistických Podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda?

Podnikatelé

Soukromé podnikání patřilo k symbolům devadesátých let a k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí lidé obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ devadesátá léta semlela.

Závislí

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

Svazáci

Socialistický svaz mládeže patřil k nejvýraznějším organizacím komunistického zřízení. Měl být mimo jiné „přípravkou“ na členství v KSČ a také nástrojem pro ovlivňování života mladých lidí. Někteří svazáci však sehráli nezanedbatelnou roli při pádu režimu...

Mlátičky

Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří ve druhé polovině osmdesátých let zasahovali proti demonstrantům, se lidově říká „mlátičky“. Účastnili se i brutálního zákroku, k němuž došlo 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jak svou roli hodnotí po třiceti letech?

Studenti

Od 17. listopadu 1989 se v Čechách traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Lze tvrdit, že na čs. vysokých školách vládla proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti?

Soudci

Komunistický režim v Československu vedl k naprostému pokřivení práva – a právě obnova demokratického právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak potom proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

Vydírání

Lidé, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky různých kategorií, se rekrutovali ze všech společenských vrstev. Zdaleka ne všichni se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout teprve mnoho let po převratu, po otevření archivů.

Hrdinové

Příběh protikomunistické odbojové skupiny kolem bratrů Mašínových, kteří se v roce 1953 probojovali na Západ, zná u nás skoro každý. Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo ke skupině patřili nebo byli spřízněni s jejími členy a zůstali v Československu?

Emigranti

Z komunistického Československa uprchlo na Západ asi čtvrt milionu lidí. Listopadový převrat v roce 1989 pro ně mimo jiné znamenal možnost podívat se konečně domů a navštívit příbuzné a přátele – někdy po pár měsících, jindy po desítkách let exilu.

Proruští

Protikomunistická opozice v Československu (a zejména Charta 77) kladla před listopadem 1989 zásadní důraz na skutečnost, že vláda KSČ soustavně a každodenně porušuje občanská práva. Jak se stalo, že dnes někteří někdejší disidenti obhajují autoritativní režimy?

II. řada: Převrat

Agent Vian

Příběh dvou kamarádů – studentů vysoké školy, kteří se spolu vydali na demonstraci, skončili na policejní vyšetřovně a jeden z nich se stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti.

Život s cejchem

Jak se před listopadovou revolucí v roce 1989 žilo lidem s odlišnou sexuální orientací?

Moje StB

Zatímco téma tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti je v České republice dlouho mediálně propírané, důstojníci StB, kteří konfidenty řídili, zůstávali v ústraní.

Legenda o svatém Juliovi

Křesťan Julius Augustin Varga překonal velké tělesné utrpení a ještě dokázal dávat sílu svým blízkým. V normalizační ČSSR se stal vzorem pro své mladé přátele.

Straníci

Jak se bývalí členové KSČ dívají s odstupem na své politické angažmá? Nakolik si uvědomují, že když se dnes mluví o „komunistickém režimu“, mluví se také o nich?

Meze

Příběh Jana Sedláčka ukazuje, že kolektivizace zemědělství u nás neskončila v padesátých letech. Pro mnohé byla dramatem, které zasáhlo několik generací.

Ponížení

Proč se na tzv. antichartě podíleli i lidé, kteří cítili odpor ke KSČ a museli vědět, že jejich vystoupení přispěje k pronásledování disidentů?

Vojna

Povinná služba v Československé lidové armádě nepředstavovala za normalizace jen ztracený rok či dva roky života, ale pro mnoho mladých mužů také značné morální dilema.

Hlídací psi normalizace

Jak se se svou „službou straně a vládě“ vyrovnávali žurnalisté, kteří před listopadem 1989 působili v masmédiích a dodnes jsou činní ve veřejném životě?

Škola normálního života

Škola v ČSSR nebyla jen vzdělávací institucí, ale rovněž nástrojem pro formování spořádaných socialistických občanů. Jak to vypadalo, když si někdo tuto „výchovu“ nenechal líbit?

Veksláci

Kdo zažil husákovské Československo, pamatuje si „veksláky“. Kšeftovali s markami, dolary i s tuzexovými bony, ale také spolupracovali s StB, která se zajímala o západní turisty…

Ostravo má

Komunistický režim razil slogan: „Já jsem horník, kdo je víc?“ Propaganda představovala horníky jako opory KSČ. Jak to ale bylo doopravdy?

Zločiny a tresty

Když se v souvislosti s normalizačním Československem mluví o politických vězních, představí si každý chartistu a disidenta. V kriminálech však končili i jiní „političtí“.

Dvě cesty do disentu

Jak se stal člověk disidentem? Cesta do protikomunistické opozice byla u každého jiná, nevedla nutně přes podpis Charty 77, ale vždycky vyžadovala odvahu vzdát se klidného života v zájmu svobody.

Sport, vzdor a doping

Normalizační vláda očekávala od vrcholových sportovců vysoké výkony, ale také politickou loajalitu. Jak se vypořádávali s tím, že reprezentují totalitní režim?

Na pokraji katastrofy

Československý komunistický aparát kladl zásadní důraz na těžký průmysl. Tak dlouho zanedbával životní prostředí, až některé regiony přivedl na práh ekologické katastrofy.

I. řada: Normalizace

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Česká republika

Historický

Dokumentární

Příběhy 20. století

Šestnáctidílný dokumentární cyklus Příběhy 20. století začne Česká televize vysílat ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum 3. září 2017 na ČT2. Cyklus mapuje dramatické osudy a příběhy "obyčejných lidí" v době husákovské normalizace.

V šestnáctidílném dokumentárním cyklu budou mít diváci možnost nahlédnout na řadu dosud filmově ani historicky nezpracovaných fenoménů, které tzv. normalizaci provázely. Jaký je například příběh vyhlášeného komunistického novináře Jaroslava Kojzara? Jak se dopracovala ke světovým sportovním úspěchům Helena Fibingerová? Jakými prostředky vydíral evangelické faráře bývalý major StB Jaromír Ulč? Jakým bizarním momentům čelila „šlechta vládnoucí dělnické třídy“ – horníci? A co zažívali učitelé a jejich studenti? Základem seriálu jsou výpovědi plus velké množství archivních materiálů, které budou ilustrovat život v normalizovaném Československu. „Chceme postihnout období tzv. normalizace v Československu jinak. Východiskem tematicky laděných dílů budou příběhy lidí, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v sedmdesátých a osmdesátých letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry,“ prozrazuje kreativní producent Petr Kubica a dodává: „Tvůrci poprvé v českém dokumentu využijí metodu a techniku rozpracovanou slavným americkým dokumentaristou Errolem Morrisem, která je založena na očním kontaktu a soustředěných výpovědích. Bohatství archivního materiálu pak umožní komplexní řez normalizovanou společností.“ (Česká televize)

Série seriálu Příběhy 20. století

Série 3Epizody 40

VOD žebříčky

Série 3•Epizody 40

VOD žebříčky

Série 3Epizody 40