Pokračování hororového hitu Ouija z roku 2014. Mladá vdova uspokojuje svoji klientelu vyvoláváním duchů z říše mrtvých. Každý "zákazník" má dovoleny pouze tři otázky. Jenže její obživa je v tomto oboru stereotypní, a tak se rozhodne to trošku přikořenit. Sežene si hru Ouija, ale na nějaké tři body dodržení svojí bezpečnosti moc nedá a začne si sama hrát. V ten samý den se objeví na jejích dveřích, že jí banka brzy odstaví majetek za vysoké dluhy. Ale ještě téhož večera donese mladší dcera tašku s penězi, kterou našla ve sklepě. Když matka vyzvídá, jak na to přišla, dcera odpoví, že mluvila s duchem otce. Jenže tím démonická hra Ouija teprve začíná!
Určitě lepší než první díl (skoro ve všem), ale pořád hodně slabý horror. Navíc když tyhle duchařiny mají mnohem větší potenciál. Jenže Wan holt nemůže dohlížet na všechno.
Jedničku jsem vynechal a nehodlám se na ní dívat, ale Mike Flanagan je zajímavý filmař, takže jsem se rozhodl dát dvojce šanci, a i z toho důvodu, že na laciný horror dostala dvojka horroru Ouija hodně solidní hodnocení. A naprosto právem. Kořeny zla jsou žánrovým snímkem operujícím s odkazy na dobovou horrorovou subkulturu, vizuál béčkových ilustrací, a to vše zamícháno s opravdu výborně vybraným castingem. Flanagan navíc i do tohoto filmu dostal nějaké své vlastní trademarky - scéna se zrcadlem třeba. Myslím, že tohoto filmaře je dobré si zapamatovat.
Film byl netradičně natočen s anamorfními objektivy (které by mu daly poměr stran 2,66:1) a oříznut na mnohem užší poměr stran 1,85:1.
Kromě chybějících záběrů z trailerů byly z filmu vystřiženy scény Chada Heffelfingera a Niny Manskerové v rolích ghúlů, přestože byly stále uvedeny v titulcích, a odstraněna byla také většina scén Chelsea Gonzalezové v roli Glorie.
Annalise Basso a Kate Siegel se znovu setkávají s Mikem Flanaganem, s nímž spolupracovaly ve filmu Oculus (2013), přičemž Siegel se objevila i ve filmu Hush (2016).