Zajímavosti 22
- Na štědrovečerním večírku jeden z hostů požádá, aby se mohl v televizi podívat na půlnoční mši. V televizi je papež František, který slouží mši ze svatopetrského chrámu v Římě. Taková půlnoční mše se nikdy nekoná. Vánoční vigilní mše to bývá v 19 nebo 20 hodin večer.
- Na střelnici Michèle hrubě špatně zachází se zbraní a míří nabitou zbraní přímo na vedle stojícího Kevina. Poté ze zbraně vystřelí, zatímco ani jeden z nich nemá na sobě ochranu sluchu.
- Isabelle Huppertová se tímto filmem stala druhou osobou, která získala Zlatý glóbus za nejlepší filmovou herečku v dramatu, aniž by byla nominována na cenu Screen Actors Guild Awards od jejího založení v roce 1994. První byla Sharon Stoneová za film Casino (1995). Znovu se to mělo stát v případě Andry Day za film The United States vs. Billie Holiday (2021).
- Když Michèlena začátku filmu čte noviny, je na titulní straně obrázek z filmu Tokijský příběh (1953).
- Paul Verhoeven měl natočit filmovou adaptaci filmu De stille Kracht (1974), který byl v 70. letech v Nizozemsku velmi populární minisérií. Problémy s rozpočtem a potíže se zajištěním exotických lokací pro natáčení však způsobily, že od projektu upustil a místo toho natočil film Elle (2016), i když producent San Fu Maltha se nechal slyšet, že má stále zájem film společně s Verhoevenem natočit.
- Ve francouzštině znamená Elle "ona" nebo "její".
- Během scény znásilnění se Isabelle Huppertová vzpírá a pak řekne "Arrête!" (francouzsky "Přestaňte!"), což nebylo ve scénáři napsáno. "Musím říct, že to bylo velmi násilné. Taky jsem se trochu bála. Tak jsem jim musel dát najevo, že nemají pokračovat dál.... Někdy, když jsou hodně fyzické scény, jako je tahle, si můžete ublížit. Je to součást věcí, kterým nerozumíte. Nebylo v plánu, že to řeknu, tím méně ve francouzštině. Měla jsem pocit, že potřebují slyšet něco jiného"- říká Huppert.
- Isabelle Huppert bylo v době natáčení tohoto filmu 63 let.
- Přestože se jednalo o francouzsko-německou koprodukci a film byl následně vybrán jako francouzský kandidát v kategorii cizojazyčných filmů na Oscarech a Zlatých glóbech, na festival v Cannes byl ve skutečnosti přihlášen jako zástupce Nizozemska (režisér Paul Verhoeven je Holanďan). Ředitel festivalu Thierry Frémaux ve svém publikovaném deníku, který se věnuje výběru v roce 2016, prozradil, že se tak stalo proto, aby byla účast filmu v soutěži producentům předem potvrzena. Vzhledem k festivalovým pravidlům mohou být mezinárodní filmy vybrány nebo odmítnuty kdykoli na základě individuálního posouzení, zatímco francouzské filmy musí být vybrány den před oficiálním vyhlášením programu, jakmile výběrová komise promítne všechny potenciální kandidáty.
- Na motivy románu "Oh..." od Philippa Djiana.
- Videohra zobrazená na začátku filmu je skutečná videohra s názvem Styx: Master of Shadows a byla vydána 7. října 2014.
- První francouzsky mluvený film Paula Verhoevena.
- Tento projekt původně navrhl Paulu Verhoevenovi producent Saïd Ben Saïd a Verhoeven předal scénář americkému scenáristovi Davidu Birkeovi. Verhoeven plánoval přesunout místo natáčení z Francie do Spojených států, čímž by se stal jeho prvním filmem natáčeným v USA od filmu Muž bez stínu (2000). Poté, co řada amerických hereček odmítla hlavní roli, však místo nich obsadil francouzskou herečku Isabelle Huppert a nakonec ponechal původní lokaci filmu v Paříži.
- Druhý celovečerní film Paula Verhoevena v oficiální soutěži Mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Prvním byl Základní instinkt (1992). Oba filmy jsou thrillery.
- Natáčení začalo v lednu 2015. Kvůli bombovým útokům v Paříži musel být upraven harmonogram natáčení a jedna scéna musela být přesunuta na jiný termín. Natáčení trvalo přes tři měsíce, podle Isabelle Huppert a Paula Verhoevena dvanáct týdnů obzvlášť intenzivně.
- Nicole Kidmanová se v rozhovoru pro Vogue vyjádřila, že kdyby jí byla nabídnuta role Michele, přijala by ji. Paul Verhoeven však již dříve uvedl, že byla první herečkou, kterou pro tuto roli oslovil.
- Když byl film nominován na Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film, bylo již jasné, že se nebude ucházet o Oscara za nejlepší cizojazyčný film; přestože nominace na Oscara ještě nebyly vyhlášeny, Elle se nedostala do užšího výběru devíti filmů pro tuto kategorii. Paul Verhoeven později uvedl, že tato skutečnost možná pomohla filmu k získání Zlatého glóbu.
- Paul Verhoeven natočil film s francouzským štábem, v němž nebyl nikdo z jeho bývalého nizozemského štábu, kromě jeho osobní asistentky Mity de Groot a střihače Joba ter Burga. Tvrdil, že vyhlídka na práci s neznámým štábem v novém jazyce ho natolik stresovala, že mu v měsících před natáčením způsobovala silné bolesti hlavy. Ty však zmizely hned první den natáčení a díky profesionalitě štábu a jeho lásce k filmu proběhla produkce velmi hladce.
- Oficiální přihláška Francie do 89. ročníku udílení Oscarů 2017 v kategorii Nejlepší cizojazyčný film.
- Paul Verhoeven řekl, že se mu ve Francii pracovalo skvěle. Díky francouzské lásce ke kultuře měl ve srovnání s Nizozemskem a Hollywoodem mnohem méně problémů s rozpočtem a tématem filmu. Navíc byl příjemně překvapen, jak zdvořile a uctivě byl jako filmař přijat a několika francouzskými festivaly (včetně Cannes) oceněn za své "autorské kvality". To bylo v ostrém kontrastu s tím, jak byly mnohé jeho nizozemské filmy zpočátku přijímány nizozemským tiskem, který byl často vlažný až špatný. Jeho největší nizozemský komerční úspěch, Turks fruit (1973), byl dokonce výběrovou komisí filmového festivalu v Cannes tehdy rozhořčeně odmítnut jako "pornografie", a to navzdory pověsti festivalu, který se nevyhýbá kontroverzním produkcím. Práce ve Francii ho natolik uspokojila, že tam v budoucnu plánuje natočit další filmy.
- Před začátkem natáčení se Paul Verhoeven vydal do nizozemského jazykového institutu, aby se naučil francouzsky a mohl tak lépe komunikovat s herci a štábem. Řekl, že to bylo prostě nutné, protože podle tradice by měl francouzský film natáčet výhradně francouzský štáb. Zpočátku s nimi mluvil anglicky, ale to nefungovalo efektivně. Naštěstí Verhoeven kdysi v mládí navštěvoval francouzskou školu, takže si jazyk rychle osvojil.
- Původní plán byl natočit film ve Spojených státech, ale byly problémy s nalezením hlavní ženské role. Role byly nabídnuty Nicole Kidman, Sharon Stone, Julianne Moore a Diane Lane, ale všechny tuto příležitost odmítly. Uvažovalo se také o Marion Cotillardové a Carice van Houtenové. Paul Verhoeven později prozradil, že když se Isabelle Huppertová dozvěděla o plánech na adaptaci knihy, obvolala všechny, aby vyjádřila svůj zájem o projekt; když získala hlavní roli, požádala Verhoevena, aby ji požádal o režii. Poté, co producent Saïd Ben Saïd poslal Verhoevenovi výtisk knihy Philippa Djiana, jeho zájem okamžitě vzrostl, a naštěstí byli Verhoeven a Huppertová vzájemnými fanoušky své práce a už dlouho chtěli spolupracovat, takže jeho účast byla rychle zajištěna. Poté bylo rozhodnuto přesunout natáčení filmu Elle do Francie, protože v něm nebude hrát hlavní roli žádný Američan a žádná americká společnost nebyla ochotna produkovat tak kontroverzní film. Verhoeven také tvrdil, že většina hereček, které byly předtím osloveny, roli okamžitě odmítla, jakmile si přečetly scénář, místo aby čekaly několik dní, což je běžná praxe. Jedna z hereček uvedla, že se necítí dobře kvůli věcem, které se jí staly v minulosti, a další neuvedla žádné důvody, jen řekla "určitě ne". Verhoeven také deníku The Guardian řekl, že jediná americká herečka, o které si myslel, že by byla ve hře, byla Jennifer Jason Leigh (s níž pracoval ve filmu Maso a krev (1985)): "Ta by s tím neměla absolutně žádný problém. Je nesmírně odvážná. Ale ona je umělecky přítomná a my jsme hledali jména". Přestože Huppertová měla problémy se sžít se svou postavou, Verhoeven byl s jejím výkonem mimořádně spokojen a prohlásil, že do role vnesla věci nad rámec toho, co bylo napsáno ve scénáři, a že to byl od začátku její film, protože on se k projektu připojil až mnohem později na její naléhání.