Rozhodně jsem byl z dalšího českého filmu, který má v sobě velký potenciál hodně v rozpacích. Byl jsem, ale vyveden z omylu, film se mi nehorázně líbil. Převyprávět příběh o Polednici, který snad každý zná, do modernějšího pojetí, byla určitě trefa do černého. Občas tam byli sice nějaké ty mouchy, scénky které tam byli možná už navíc, které filmu spíše při horšili než pomohli. Aňa Geislerová dle mého názoru předvedla opravdu hodně dobrý herecký výkon, věřil jsem jí skutečně každé slovo. Konec je dle mého názoru, trošku nesmyslný a z celého filmu mě zklamal právě ten konec. Celou dobu to bylo, opravdu napínavé, čekal jsem jak to dopadne a nic. I přesto, pro mě nejlepší český film za posledních pár let.
Trochu jsem se obavala zarazeni filmu do kategorie horor, protoze to v nasich koncinach vetsinou nevesti nic dobreho. Nastesti se nejedna o beckovy vytvor, ale o dilo celkem zdarile a hlavne velmi dobre zahrane (
Jedná se spíše o vesnické sociální drama, občas komedii díky Štréblovi. Označil bych to jako psychothrillerové drama, kde horor se otřel o vrátka domku. Ve své podstatě se jedná o povídku, která mohla být ve zhuštěné, třeba hodinové formě, zajímavá. Možná kdybych to viděl v kině, třeba by to bylo lepší.
První část se rozjíždí jako velmi stylový horor. Zhruba po polovině zjistíme, že hororová část skončila a Sádek přepnul na psychothriller. Hororové prvky přestávají fungovat. Zlom ve způsobu vyprávění a míchání prvků hororu a psychothrilleru by samo o sobě nemuselo extra vadit, jenže zbývající část filmu je opravdu nedotažená. Polednice začíná s fungující atmosférou, místo stupňování napětí se už v polovině zdánlivě vše vyřeší a co tedy se dál bude dít? Určitě ne překvapení. Ke kladům kromě půvabného vizuálu patří i velmi solidně zvolená typologie postav vesničanů. Sádek jim neubližuje ani je nezesměšňuje.
Atmosféra, povedená hudba a sebelepší výkon Geislerové dobrý výsledek nezaručí bez kvalitního scénáře. Nějak jsem nepochopil, z jakého důvodu má tento film žánr horor. Současná česká kinematografie se nachází v tvůrčím bahně a každý další zhlédnutý tuzemský film mi to jen potvrzuje.
Nejlépe bych Polednici charakterizoval jako "dusný film". Neuvěřitelné dusno sálá nejen z vyprahlé letní krajiny a vyschlých polí všude okolo, ale i ze všech mezilidských vztahů. Za každým úsměvem a vlastně i čímkoliv jiným se skrývá něco znepokojivého. Dusno, dušení, udušení. Snad poprvé v životě jsem byl rád, že je mi teď zima. Jako horor to sice nefunguje úplně dokonale, je tu všehovšudy několik slušných lekacích scén, ale i dobře vystupňované napětí a strach, ale mnohem víc tohle hutné psycho způsobuje nervozitu a nedobré pocity. Aňa Gaislerová skvělá, malá Karolína zrovna tak a kvalitně vybrané a zahrané mi přijdou vesměs i všichni ostatní. Skvělá je i práce se zvukem a světlem, díky kterým by se v dramatických scénách v bytě dalo napětí doslova krájet a několikrát se mi díky tomu zježily chlupy i na dlaních. Pátou hvězdu nedávám, protože to není až tak objevné a zasloužilo by si to ještě trochu propracovanější příběh, ale v našich poměrech hotové zjevení a naprostá povinnost pro milovníky žánrových filmů.
Nezáživný horor, který mi byl spíše k smíchu... Geislerová není vůbec autentická a z jejího výkonu a celého filmu mi bylo tak na nic, že jsem jej v půlce opustil...