Recenze filmu Plán

Tendenční styl hledající korupční spiknutí za každým odpadkovým košem unaví, i kdyby to všechno byla pravda, a přihlížející Pražan jenom tiše žasne nad zázrakem, že v téhle betonové stoce ještě vůbec přežívá, chodí, dýchá, že má pořád kde nakoupit, a dokonce si sednout v parku na lavičku. Je však nutno uznat, že několikaletý sběr materiálu se neztratil...

Největší přínosem Plánu ale je, že jen málokoho může nechat klidným. Snaží se diváky vyburcovat z letargie a přesvědčit je o tom, že se o místě ve kterém žijí mají bavit a mají (alespoň třeba u těch voleb) trvat na tom, že je obec pro lidi a nikoliv pro pár kamarádů, kteří sem přišli akorát rýžovat. A podle mě se mu to daří.