Zajímavosti o Případy 1. oddělení

87%

Zajímavosti 41

  • Natáčení třetí série odstartovalo 20. května 2021 v pražských Lipencích. První natočenou scénou byl moment, kdy Miroslav Vladyka a Barbora Bočková coby kriminalisté navštěvují vedoucího modelářského kroužku, jehož roli ztvárnil Vlastimil Venclík.
  • Václav Helšus ztvárnil soudního znalce v oboru psychologie Vladimíra Hubáčka, inspirovaného skutečným znalcem PhDr. Slavomilem Hubálkem. Ten o plánech scenáristů věděl, ale natáčení se už nedožil – zemřel náhle pouhých pět dní před první klapkou seriálu.
  • Jen dva týdny před natáčením scény s pachatelem, který si vybírá seniory vyzvedávající důchod na poště v pražské Kafkově ulici, se na stejném místě odehrál podobný zločin.
  • Sabina Remundová, která v seriálu ztvárnila státní zástupkyni, po odvysílání obdržela telefonát od nejvyššího šéfa státních zástupců, který ji pozval na vánoční večírek této profesní skupiny v ČR. Zprvu telefonát považovala za vtip, protože má kolem sebe spoustu recesistů, a s úsměvem nabídku přijala. Když však přišel další telefonát s připomenutím slibu a konkrétními informacemi o místě konání, pochopila, že pozvání bylo míněno vážně, a musela dorazit.
  • Postava majora Korejse (Miroslav Hanuš) vznikla na základě rady režiséra, který trval na tom, že v seriálu musí být pořádný záporák.
  • Josef Mareš si prosadil, že seriál bude obsahovat postavu vyšetřovatele, což je oproti většině kriminálek, kde se nerozlišuje mezi vyšetřovateli a operativci, odlišnost. Jan Malinda původně navrhoval, aby touto postavou byla žena.
  • Scénář k seriálu Josef Mareš a Jan Malinda částečně psali během společné dovolené v Chorvatsku, kde bydleli v domě Marešova přítele Tomáše Kozáka. Jeho jméno nakonec dostala postava vyšetřovatele v seriálu.
  • Předobrazem postavy Víti Sršně (Miroslav Vladyka) byl podle Josefa Mareše policista, který se na oddělení vražd dostal omylem a snažil se vymýšlet absurdní vyšetřovací úkony, aby nemusel dostávat další práci. Například chtěl vyslechnout svědka z Brna, který se před 20 lety účastnil stejného autobusového zájezdu jako oběť vraždy. Zatímco Víťa je „ňouma, ale hodný“, jeho skutečný předobraz byl podle Mareše „zlý ňouma“.
  • V epizodě Totožnost (2014) darovala majoru Kozákovi (Ondřej Vetchý) jeho dcera z Anglie podepsaný dres fotbalisty Defoea. Tento dres je poté vidět ve dvou dalších epizodách – Tělo (2016), kde je vyvěšený v Kozákově kanceláři obvodního velitele, a Poslední případ (2016), kde se objevuje v jeho nové kanceláři a zároveň zasedací místnosti oddělení vražd.
  • Josef Mareš ve své knize Moje případy z 1. oddělení zmínil, že někteří jeho známí si dokonce přáli, aby jejich příjmení bylo použito v seriálu. Když však scenárista Jan Malinda dal jedné postavě příjmení Javůrek – které náhodou patřilo i Marešovu kolegovi z kriminálky – dotyčný se kvůli tomu urazil.
  • Scenáristé opakovaně využili některá příjmení postav. V epizodě Rozčtvrcená (2014) nese oběť vraždy jméno Alžběta Vránová, zatímco ve druhé sérii (2016) se k vyšetřovacímu týmu připojuje nová postava, detektiv Dušan Vrána (Igor Chmela). Podobná situace nastává v epizodě Hodinka k dobru (2014), kde je zavražděná žena Lenka Šindelářová, a v díle Súdánský student (2016), kde je vrahem Jakub Šindelář (Štěpán Kozub).
  • Rekvizitář David Tlustoš vysvětlil, že policejní průkazy a odznaky používané jako rekvizity vznikají podle jednotného vzoru. Z tohoto důvodu mají průkazy policistů z 1. oddělení, které se objevují v úvodních titulcích, stejné číslo.
  • Cela předběžného zadržení vytvořená pro natáčení je vidět například v epizodě Olizovač (2016), kde ji využívá Vasil Menčikov (Jiří Bartoň), nebo v epizodě Totožnost (2014), kde je umístěn Libor Fliegel (Braňo Holiček). Když se cela nepoužívala k natáčení, sloužila rekvizitářům jako zabezpečený prostor pro uschování funkčních zbraní.
  • Role majora Plíška, kterou nakonec ztvárnil Bolek Polívka, byla původně nabídnuta Oldřichu Kaiserovi a Jiřímu Lábusovi. Lábus však neměl čas, a proto mu tvůrci později napsali epizodní roli kriminalisty v důchodu v epizodě Nenávist.
  • Seriál se do výroby dostal díky kreativnímu producentovi Michalu Reitlerovi. „Scénář zůstal v televizi dlouho nepovšimnutý a stal se terčem posměchu. Kritizovali ho za pomalé tempo, přílišné zaměření na administrativu místo akce, a za to, že už ve čtvrté minutě je jasné, kdo je vrah. Paradoxně právě tyto prvky si diváci nakonec oblíbili,“ vzpomínal Reitler po letech. Původně o projekt nejevil větší zájem, dokud ho scenárista Jan Malinda neoslovil s neoblomným nadšením: „Máte u sebe skvělou věc, přečtěte si ji.“ Malinda ho následně pozval na schůzku s druhým scenáristou, vyšetřovatelem Josefem Marešem, kde Reitler zjistil, že seriál vychází z rekonstrukcí reálných případů, ale s lehčím, zábavnějším podáním. Nakonec byl to právě Reitler, kdo tvůrce přesvědčoval, aby zábavné prvky omezili a nechali vyniknout zdánlivě „nudnou“ autentičnost.
  • Josef „Pepa“ Korejs (Miroslav Hanuš) byl údajně v minulosti vášnivým kuřákem, což vysvětluje jeho oblibu v jablkách. Loupání, krájení a konzumace tohoto ovoce mu nahrazují rituály spojené s cigaretami. Preferuje navíc kyselé odrůdy, které mu připomínají chuť tabáku.
  • Postava majora Korejse (Miroslav Hanuš) sdílí příjmení s postavou policejního rady Korejse (Jiří Adamíra) ze seriálu Panoptikum Města pražského (1987). Zajímavostí je, že Korejsova záliba v okrajování jablek připomíná činnost soudruha Šperka (Vladimír Javorský) z filmu Báječná léta pod psa (1997), šéfa Vítka, kterého rovněž hraje Ondřej Vetchý.
  • Kapitán Pražák (Filip Blažek) má na svém telefonu jako vyzváněcí tón melodii ze seriálu Hříšní lidé Města pražského (1968).
  • Scenárista Jan Malinda v jednom rozhovoru zmínil, že se občas setkává s nevraživostí od některých policejních šéfů, kteří se domnívají, že právě oni byli předlohou pro postavu vedoucího 1. oddělení, majora Josefa Korejse (Miroslav Hanuš). Malinda však vysvětlil, že Korejs vznikl na základě příběhů o několika vedoucích, a dokonce se v něm údajně poznalo šest různých osob.
  • Major Josef Korejs má charakteristický zvyk nosit hodinky otočené ciferníkem dolů, což znamená, že při kontrole času musí zvedat ruku. Tento detail do postavy přidal sám herec Miroslav Hanuš, aby zvýraznil Korejsovu negativní povahu.
  • Postava policisty-extremisty Landy (Martin Hofmann) byla inspirována skutečným příslušníkem odboru terorismu a extremismu, majorem Davidem Jandou. Změna první hlásky v příjmení byla záměrná a odkazuje na zpěváka Daniela Landu a jeho spojení s tématem extremismu.
  • Po odvysílání první série obdržel Malinda e-mail od policisty, který kritizoval časté porušování disciplíny ze strany hlavních postav. Policista zároveň sdílel příběhy z praxe, kdy právě striktní dodržování pravidel zabránilo procesním chybám. Tyto příběhy Malinda zahrnul do druhé série, ale protože neodpovídaly povahám již existujících postav, vytvořil pro ně nového hrdinu, majora Dušana Vránu.
  • Spoluautor seriálového scénáře Josef Mareš v pořadu Českého rozhlasu Host Radiožurnálu uvedl, že po odvysílání jedné epizody kontaktoval Českou televizi skutečný pachatel, který si nárokoval autorská práva za odhalení svého "know-how" týkajícího se způsobu provedení vraždy, a požadoval za to odpovídající odměnu. Mareš tuto situaci okomentoval s tím, že jde o důkaz, že daný díl byl zpracován velmi realisticky.
  • Seriálové 1. oddělení je součástí Odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Na nižší úrovni jsou Obvodní ředitelství policie Praha I-IV, pod která spadají také Oddělení obecné kriminality, zabývající se méně závažnou trestnou činností. Proto se v některých epizodách objevují výroky jako „Přenechejte to obvodu“ apod.
  • Skutečné 1. oddělení zahrnuje 28 policistů a jednoho vedoucího. Seriál se však zaměřuje na šestici hlavních postav – pět řadových policistů a vedoucího. Ostatní členové týmu se objevují pouze v některých scénách, například během ranních porad nebo u rozsáhlejších případů.
  • V úvodní znělce seriálu je možné na služebních průkazech postav rozpoznat různé detaily. Například u Plíška je vidět začátek čísla průkazu „11“, u Pražáka datum „01. 10. 200“, číslo průkazu „11582“, zatímco u Sršně je patrné datum „01. 10.“ a stejné číslo průkazu. Kozákův průkaz zobrazuje celé datum „01. 10. 2001“ a číslo „115825“. Z toho vyplývá, že byl použit jeden průkaz, kde se měnila pouze fotografie. Na průkazech je podpis tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse, který byl v době natáčení skutečně ve funkci.
  • Miroslav Hanuš, představitel majora Korejse, si podobnou roli arogantního policejního vedoucího zahrál už ve filmu Nevinnost (2011).
  • Postava policejní mluvčí Nečasové, kterou ztvárnila Zuzana Zlatohlávková, je nápadně podobná Janě Nagyové (dnes Nečasové). Je těžké říct, zda příjmení postavy bylo zvoleno záměrně jako odkaz.
  • V průběhu natáčení seriálu se na obrazovce vystřídalo 149 herců na 237 lokacích. Produkce zahrnovala celkem 284 natáčecích dní a herci se oblékli do 2 150 různých kostýmů.
  • Postava majora Plíška, kterou ztvárnil Bolek Polívka, byla inspirována kriminalistou Janem Štočkem, jenž mimo jiné řešil Orlické vraždy. Štoček však nebyl ztvárněním své předlohy nadšen a vyjádřil se, že postava působí směšně a neohrabaně, s narážkou: „Bolek snad nosí stejnou košili jako na své farmě!“
  • Ondřej Vetchý, jako fanoušek fotbalové Sparty, přenesl svou zálibu i do postavy v seriálu, kde si můžeme všimnout několika suvenýrů spojených s tímto klubem. Mezi nimi je například hrnek nebo výrazná klubová vlajka vystavená v kanceláři. Podle scenáristy Josefa Mareše by však kriminalista takovou zástavu mít neměl, protože by ho fanoušek Slavie při výslechu mohl nařknout z podjatosti.
  • Aby byly scény tiskových konferencí co nejvěrohodnější, obsadili tvůrci do rolí novinářů skutečné reportéry. Mezi těmi, kdo pokládají otázky hlavním postavám, jsou například Tereza Strnadová z České televize, Jakub Pokorný z MF DNES, Tereza Palečková z ČTK a další.
  • V roce 2007 se scenárista Jan Malinda zúčastnil náborové kampaně „Hledám parťáka“ k Policii ČR, avšak psychotesty neprošel. U pohovoru mu policejní psycholožka sdělila: „Z výsledků vyplývá, že jste velmi vnímavý, ale také poněkud přecitlivělý a vztahovačný. Pro vás by se spíše hodilo povolání, kde byste mohl tuto zvýšenou citlivost využít, třeba novinář.“ Psycholožka přitom netušila, že Malinda absolvoval testy pod falešnou identitou jako součást reportáže pro MF DNES, kde tehdy pracoval.
  • Jméno vyšetřovatele Tomáše Kozáka bylo inspirováno spolužákem scenáristy Josefa Mareše. Jako poděkování za svolení s použitím jeho jména a vzhledem k jeho hereckému talentu mu scenáristé umožnili zahrát si epizodní roli lodníka. Aby vše symbolicky uzavřeli, pojmenovali postavu lodníka v seriálu Josef Mareš.
  • Postava Víti Sršně (Miroslav Vladyka), původně zamýšlená jako okrajová, získala více prostoru poté, co scenáristé zhlédli hrubý sestřih prvního dílu. Herecký výkon Miroslava Vladyky je přesvědčil, že si Sršeň zaslouží výraznější roli v dalších scénářích.
  • CHYBY V SERIÁLU: Na začátku 14. dílu první série, kdy na zastávku MHD přijíždí autobus, se v jejím okolí pohybuje mladý muž, který byl napaden fotbalovými chuligány a který utrpěl bodnořezné poranění v oblasti zad. Řidič autobusu vystoupí, přijde k němu a jakmile zjistí, že je zraněný, běží pro lékarničku a volá záchranku. 1) Hovor však započne, aniž by řidič vytočil jediné číslo. 2) Řidič autobusu do telefonu řekně pouze pět vět, a to: "Halo, slyšíte mě ?" "Rychle přijeďte. Něco pod ledvinou. Jo, něco cejtím. Ale rychle, prosím Vás. Rychle." Vůbec se však nezmíní o místě, na kterém se zraněný nachází.
  • K seriálu se vyjádřil i představitel jedné z hlavních rolí Ondřej Vetchý: „V seriálu nepopisujeme a neodhalujeme do detailu všechny postupy kriminalistů, aby seriál nedával návod potenciálním pachatelům. Když ale víte, že jsou to skutečné případy, když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidé schopní navzájem dělat, lezou vám oči z důlků. U smyšlených příběhů tohle neřešíte, naopak můžete ocenit jejich literární kvality a kreativitu autorů. Případy 1. oddělení, to je ale tvrdá realita. Častokrát mě šokovala brutalita pachatelů. Třeba když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ta ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neméně děsivá.“
  • Vznik třetí a zároveň poslední řady byla náhoda. Dnes již bývalý vedoucí 1. oddělení Josef Mareš, novinář Jan Malinda a kreativní producent Michal Reitler se sešli před Vánoci v roce 2019 na společném obědu, na kterém chtěli projednávat další vzájemnou spolupráci. Ve hře byla druhá řada k seriálu Devadesátky nebo celovečerní komedie, ale nepodařilo se jim najít žádný zajímavý námět, a tak Jan Malinda nakonec navrhl, aby se vrátili k Případům. Všichni souhlasili, že do projektu půjdou pod podmínkou, že budou mít zájem i všichni původní herci a vedoucí projektu Tomáš Feřtek.
  • Některé epizody jsou inspirovány také mediálně známými případy – dopadením sexuálního útočníka z Jižního města, případem vraždy televizního pracovníka atd.
  • Spoluautorem scénáře byl (stejně jako u seriálu Devadesátky, které jsou prequelem tohoto seriálu) bývalý šéf oddělení vražd Josef Mareš.
  • Seriál je inspirovaný skutečnými případy, které řešili po roce 1989 policisté oddělení vražd na území Prahy 1.