Skoro úplně vymyšlený film

Nezávislý film režisérky a scenáristky Terezy Kovářové ve svém názvu přiznává inspiraci Skoro úplně vymyšlenou básní Charlese Bukowského. Snímek začíná tajemnými psaníčky. Samotářský spisovatel Henry (Petr Kubes) se vrací z cest a u svého prahu nachází hromádku dopisů. Bez oslovení i bez podpisu, básničky psané na projetých vlakových jízdenkách, mu připomínají jeho momentální literární neschopnost. Henry otevírá obálku za obálkou a čte, čte i mezi řádky a postupně nechává cizí slova, aby se dotkla jeho duše. Po čase se probudí jeho imaginace, možná začne i sám znovu psát. Jenže od koho jsou ta záhadná psaní? Od neznámé krásky (Katarína Petrtylová), přelétavé básnířky, která by mohla být jeho femme fatale, jeho nekonečným zdrojem inspirace. Prozatím ale utápěla své kouzlo v jednosměrných vztazích s jinými umělci. Celou svou bytostí ale touží po osvobození a své poslední naděje se rozhodla upřít k nic netušícímu spisovateli. Dokáže úspěšný autor poznat, že její hra s dopisy je vlastně zoufalé volání o pomoc? Nadčasový příběh platonické a neuskutečněné lásky Henryho a jeho nedostižné a přesto skutečné múzy proplouvá dvěma rovinami. Snovou a poetickou i tu bolestně reálnou a fyzickou propojuje svou křehkou krásou Katarína Petrtylová v roli zraněné i zraňující básnířky. (oficiální text distributora)