Zajímavosti 11
- Scénárista Mardik Martin je arménského původu. Mezi další významné arménské filmové umělce patří například Atom Egoyan, Sergej Paradžanov (rodným jménem Sarkis Paradžanian), Cher (rodným jménem Cheryl Sarkisian), Henri Verneuil (rodným jménem Ashot Malakian), William Saroyan, Haig Manoogian, Rouben Mamoulian, Robert Guйdiguian, Eric Bogosian, Richard C. Sarafian, Francis Veber, Albert Hughes a Allen Hughes, Anna Melikyan, Aram Avakian, Steven Zaillian a Angela Sarafyan.
- Od roku 2014 působí Mardik Martin, M.A., jako profesor na "University of Southern California (USC) - School of Cinematic Arts" v Los Angeles. Dlouhá léta působil jako vedoucí lektor scenáristiky.
- Scénárista Mardik Martin je spoluautorem scénářů k filmům "Špinavé ulice" (1973), "New York, New York" (1977) a "Zuřící býk" (1980) pro režiséra Martina Scorseseho. Kromě toho Martin napsal nebo se podílel na scénářích ke třem Scorseseho raným dokumentárním projektům: "Italianamerican"(1974) , "Poslední valčík" (1978) a "American Boy: A Profile of: Steven Prince" (1978). Scorsese a Martin byli oba studenty filmu na Newyorské univerzitě a jejich dlouholetá spolupráce začala v roce 1964 krátkým filmem "It's Not Just You, Murray!" (1964). V roce 2014 se Scorsese znovu setkal s Martinem a režisérem Fatihem Akinem, aby zhlédli verzi filmu "The Cutů (2014), což bylo jejich první setkání po více než deseti letech.
- Fatih Akin o poselství filmu "The Cut" (2014): "Pocházím z nábožensky založené rodiny s přísnými dogmaty a chvíli mi trvalo, než jsem se jich zbavil. Nyní mám vlastní definici toho, co je správné a co špatné, dobré a zlé. Dá se říct, že jsem duchovní člověk. Film je právě o tom: Někdo ztrácí své náboženství, ale získává smysl pro duchovno."
- Fatih Akin o filmových a literárních inspiracích pro film The Cut (2014): "Elia Kazan "America America" (1963), určitá estetika kinematografie, stejně jako natáčení filmu v angličtině a samozřejmě dlouhá cesta mladého muže přes chudá města a vesnice na cestě do Konstantinopole. Inspirací mi byly westerny, "Stopaři"(1956) Johna Forda, a také Homérova "Odyssea" pro mě byla určitě referencí: Cesta hrdiny, který se snaží vrátit ke své rodině."
- Jméno hlavní postavy "Nazaret Manoogian", kterou hraje Tahar Rahim, obsahuje několik odkazů: První jméno je zjevně odkazem na křesťanské náboženství arménského národa (Ježíš Nazaretský). Příjmení lze interpretovat jako odkaz na dva významné arménské Američany: a) Alex Manoogian (28. června 1901 - 10. července 1996) byl arménský uprchlík před genocidou z Osmanské říše a přistěhovalec do Spojených států, který se později stal průmyslovým inženýrem, obchodníkem a podnikatelem v Detroitu ve státě Michigan. Miliardář Manoogian byl filantropem, který přispíval církvím, vzdělávacím institucím a charitativním organizacím arménské diaspory na zachování a pokračování jejich kultury. V roce 1993 byl Alex Manoogian prezidentem Levanem Ter Petrosjanem jmenován "národním hrdinou Arménie" a občanem Arménie, což byla první osoba mimo Arménii, která byla takto vyznamenána. V roce 2007 byli Alex Manoogian a jeho manželka Marie, která zemřela v roce 1993, pohřbeni se státními poctami v Arménské republice. b) Haig Manoogian (23. května 1916 - 26. května 1980) byl arménsko-americký profesor filmu na Newyorské univerzitě a měl velký vliv na filmaře, jako byl Martin Scorsese, který byl jedním z jeho studentů. Manoogian se podílel na produkci Scorseseho prvního celovečerního filmu "Kdo to klepe na moje dveře" (1967). Jeho mistrovské dílo "Zuřící býk" (1980) je věnováno "s láskou a odhodláním" jeho bývalému učiteli Manoogianovi. Vzhledem k tomu, že režisér Fatih Akin věnoval tento film mimo jiné Scorsesemu jako svému "mistrovi a kmotrovi", je třeba tento odkaz považovat za záměrný.
- Fatih Akin věnoval film "The Cut" (2014) arménsko-tureckému novináři Hrantu Dinkovi (15. září 1954 - 19. ledna 2007) a v závěrečných titulcích ho označil za svého "učitele". Dink byl významným příslušníkem arménské menšiny v Turecku a šéfredaktorem dvojjazyčných turecko-arménských novin Agos. Byl známý především tím, že se zasazoval o turecko-arménské usmíření a lidská práva v Turecku. Dink byl podle tureckých zákonů třikrát stíhán za "hanobení turectví" a turečtí nacionalisté mu mnohokrát vyhrožovali smrtí, než ho v lednu 2007 v Istanbulu zavraždil sedmnáctiletý turecký nacionalista Ogün Samast. K této vraždě došlo krátce po premiéře dokumentárního filmu "Screamers" (2006), v němž Dink vypovídá o tureckém popírání arménské genocidy z roku 1915 a o případu, který je proti němu veden podle článku 301. Zatímco Ogün Samast byl vzat do vazby, objevily se fotografie vraha vedle usmívajících se příslušníků turecké policie, kteří s vrahem pózují před tureckou vlajkou. Fotografie vyvolaly v Turecku skandál, který si vyžádal vyšetřování a odvolání zúčastněných osob z funkcí. Na pohřbu Hranta Dinka pochodovalo na protest proti jeho vraždě 200 000 truchlících, kteří skandovali "My všichni jsme Arméni" a "My všichni jsme Hrant Dink". Po jeho smrti se ozvala kritika článku 301, která vedla k parlamentním návrhům na jeho zrušení. Akademický rok 2007-2008 na "College of Europe" v Belgii byl pojmenován na Dinkovu počest.
- Fatih Akin o informování diváků o historické genocidě Arménů prostřednictvím filmu "The Cut" (2014): "Věřím v to. Někteří lidé to možná nepotřebují. Ale jiní lidé potřebují jinou rétoriku, aby to pochopili, nechci být kazatelem ani působit jako učitel, ale chci vytvořit empatii. Natočil jsem film tak, aby se turečtí diváci mohli ztotožnit s arménským hrdinou, což není snadné. Abyste toho dosáhli, musíte se držet jednoduchosti a nevyzývat diváky příliš intelektuálními postoji, ale vyzývat je emocionálně."
- Režisér a scenárista Fatih Akin je německý občan tureckého původu. Scénárista Mardik Martin je americký občan arménského původu. Snímek "The Cut" (2014) představuje první spolupráci arménského a tureckého scenáristy na celovečerním filmu o arménské genocidě v historii filmu.
- Martin Scorsese se nechal slyšet, že: "Film Fatiha Akina "The Cut"(2014) je skutečný, ručně natočený epos, jaký se už dnes netočí. Jinými slovy, hluboce osobní reakce na tragickou historickou epizodu, která má velkou intenzitu, krásu a rozmáchlou velkolepost. Tento snímek je pro mě velmi cenný, a to na mnoha úrovních."
- Jedná se o první scénář k celovečernímu filmu, který Mardik Martin napsal po 34 letech. Naposledy pracoval na filmu "Zuřící býk" (1980).