Zajímavosti o Hacker

Zajímavosti 34

• Zhruba v polovině se obléknou do skafandrů a vstoupí do reaktoru. Obléknou si výstroj HazMat, ale neobují si správné boty ani si nepřilepí nohavice kalhot (k botám). Také si nezalepí zipy obleků. Tyto věci se v situacích HazMat dělají vždy.
• Při svém prvním vystoupení v roli technického poradce je Hathaway poté, co je představen jako nebezpečný hacker, pozván do datového centra (kde získá plný přístup ke klávesnici), jen aby zkontroloval obsah pen disku, který by mohl být zkontrolován kdekoli jinde.
• V závěrečné scéně, kdy Nick Hathaway a Chen Lien opouštějí Indonésii, se zdá, že letiště je ve skutečnosti v Malajsii podle nápisů venku "Kota Baharu" (malajský pravopis a uvnitř "Ketibaan/Arrivals" (mělo by být Kedatangan).
• V rámci zásady "jedna země, dva systémy" není možné, aby čínský policista jen tak přišel do Hongkongu, vedl vyšetřování, zatýkal lidi nebo dělal něco podobného.
• (asi ve 2. minutě) je letecký záběr na jaderný reaktor. Překrytí se přepne z japonštiny do angličtiny a v záběru se objeví velmi zřetelný vodoznak "Stock Footage".
• Žádná aktivní zóna jaderného reaktoru vyrábějícího energii nemá vyobrazenou konstrukci. Takovou konstrukci mají pouze výzkumné reaktory a velmi specifické specializované reaktory.
• V žádné jaderné elektrárně není velín umístěn přímo vedle jádra. Je to z několika důvodů, především kvůli bezpečnosti a spolehlivosti řízení elektrárny. Pracovníci nevstupují do ochranné budovy, pokud to není nezbytně nutné.
• Když chladicí turbína kvůli nadměrným otáčkám selhala, palivové tyče se okamžitě začaly výrazně zahřívat. I když to není zcela nesprávné, pokud jde o ztrátu cirkulace chladicí kapaliny, výbuch uvnitř palivových souborů, když jsou ještě zcela pokryty chladicí kapalinou, je v podstatě nemožný.
• Nápisy a počítačové displeje v elektrárně Chai Wan jsou zobrazeny zjednodušenými čínskými znaky, které se používají na pevnině, a nikoli tradičními čínskými znaky používanými v Hongkongu.
• Když auto, ve kterém je Da Wai, vyletí do povětří, jsou Lien a Hathaway nuceni se schovat za obrovskou kovovou dopravní značku. Lien křičí: "Ke Ke! Titulky říkají, že řekla "Ne!" "Ke Ke" neznamená ne, ale "bratře". Křičela na Liena, svého staršího bratra.
• (asi 25 minut) "Flash disk", který údajně přenášel virus autorun, je ve skutečnosti klíč pro dvoufaktorové ověření systému yubikey bez funkce ukládání jako flash disk.
• V Indonésii se pro příjezd nepoužívá výraz "Ketibaan", ale "Kedatangan". "Ketibaan" je malajský výraz.
• Postavy se procházejí v pouličním oblečení po areálu jaderné elektrárny několik dní poté, co došlo k masivnímu protržení jejího ochranného obalu. Tato oblast by byla vysoce radioaktivní a neobyvatelná po několik měsíců, ne-li let.
• Bylo zmíněno, že Malajsie je jedním ze čtyř největších vývozců cínu. To již neplatí, protože Malajsie od 70. let minulého století přestala ve velkém těžit cín.
• Hathaway používá aplikaci pro chytré telefony s názvem "Wipry" k vyhledávání skrytého signálu vysílače Bluetooth v Hongkongu pomocí telefonu se systémem Android. Ve skutečnosti je aplikace "Wipry" dostupná pouze pro produkty Apple, nikoli pro Android.
• Při prohlížení výpisu hexadecimálního kódu narazí Nick Hathaway na "//TODO ... " a usuzuje, že tvůrce malwaru spěchal. Zkompilované binární soubory neobsahují komentáře programátora. Jsou odstraněny velmi brzy v procesu kompilace.
• Když Lien a Nick jdou venku do hackerova bytu v Los Angeles, je vidět, že má na sobě bordó tílko. V další scéně uvnitř bytu se barva jejího tílka náhle změní a místo toho je světle modré.
• Když auto exploduje, odlétne z něj poznávací značka. Když zmizí kouř a výbuch skončí, poznávací značka se zázračně vrátí na zničené auto.
• Během jedné ze scén analýzy kódu se na pravé straně obrazovky počítače objeví něco, co se zprvu jeví jako blábol. Slova jsou však pouze pozpátku a čtou se jako "co dělat nebo co nedělat, ale bojí se buď zkřížit nohy, nebo je stisknout k sobě. Sedí s rukama v rukavicích opřenýma o obě strany sedadla". Ve skutečnosti jde o úryvek z knihy "Story of O aka Histoire D", kterou v roce 1954 napsala francouzská spisovatelka Anne Desclosová pod pseudonymem Pauline Réage. Román s tematikou BDSM byl inspirován dílem markýze de Sade.
• K vytvoření bohatých a rozmanitých textur byla při výrobě použita různorodá sada digitálních fotoaparátů, včetně malých spotřebních kamer. Jemné změny rozlišení a vzhledu plně oceníte pouze tehdy, pokud film "Hacker"(2015) uvidíte ve 4K na velké obrazovce.
• Všechny hackerské termíny a postupy použité ve filmu pocházejí ze skutečného života.
• Po neuspokojivých kasovních výsledcích v USA se společnost Universal Pictures International rozhodla film v Austrálii 25. února 2015 podle původního plánu neuvést do kin a místo toho jej vydala rovnou na DVD/BluRay. V Belgii a na dalších trzích byl film vydán rovnou na DVD/BluRay.
• První hollywoodský film Tang Weie a Leehoma Wanga. Před osmi lety spolu hráli ve filmu "Touha, opatrnost" (2007).
• První film Michaela Manna natočený anamorfními objektivy od filmu "Nelítostný souboj"(1995).
• V prvních propagačních materiálech je uvedeno: "Příběh: Michael Mann a Morgan Davis Foehl. Scénář napsali Foehl a Mann", ale Foehl obdržel po arbitráži vedené sdružením amerických scenáristů pouze titul "Written by".
• První film Michaela Manna natočený výhradně v digitálních formátech. Collateral (2004), Miami Vice (2006) a Veřejní nepřátelé (2009) byly natočeny převážně digitálními kamerami, ale některé sekvence byly natočeny i na 35mm film.
• Ve vrcholné scéně odehrávající se na každoroční balijské oslavě Nyepi Day bylo použito 3000 komparzistů.
• Název "Hacker" odkazuje na termín označující padoucha (pojmenovaný podle zvyku padouchů ve westernech nosit černé klobouky). V oblasti hackingu se hacker s černým kloboukem dopouští počítačových zločinů ze zlomyslnosti nebo pro osobní prospěch.
• Michael Mann věnoval 300 000 hongkongských dolarů (38 500 Kč) hongkongské komunitní pokladně jménem banky Hang Seng jako poděkování bance za to, že mu umožnila natáčet po pět večerů ve vstupní hale banky.
• Michael Mann se podílel na finálním střihu kinoverze, ale na filmu pracoval i po uvedení do kin. V únoru 2016 Mann představil alternativní režisérský sestřih na Brooklynské hudební akademii, která pořádala projekce jeho díla. Podle zpráv nová verze přidala některé materiály, jiné vypustila, některé důležité sekvence měla v jiném pořadí a použila některé alternativní záběry, ale film stále vyprávěl stejný příběh. Vzhledem k tomu, že si Mann při sledování nové verze s diváky údajně dělal poznámky, pravděpodobně se nejednalo o jeho konečnou verzi. Není známo, zda a kdy bude vydán nový sestřih.
• Po započtení inflace je "Hacker"(2015) nejhůře vydělávajícím filmem Michaela Manna v kinech v USA.
• Během natáčení sloužili hackeři jako konzultanti na place.
• Skladatel Harry Gregson-Williams napsal, že většina hudby ve filmu "Hacker"(2015) není jeho, přestože je na plátně uveden. Své zklamání vyjádřil na Facebooku hned po premiéře, kdy poprvé zjistil, že režisér Michael Mann použil jen malou část jeho původní hudby. V jeho mezitím smazaném příspěvku stálo: ": "Rád bych, aby se vědělo, že 'hudba' k filmu "Hacker" je možná připsána mně, ale neobsahuje téměř žádné mé skladby. Koncem minulého týdne jsem se zúčastnil premiéry filmu a ke svému zděšení jsem objevil hudbu, která mě šokovala a překvapila... kvazi emotivní (syntezátorové) smyčcové skladby, které jsem nikdy v životě neslyšel. Věděl jsem přinejmenším o jednom dalším skladateli, a to dobrém(!), který na tomto filmu odvedl měsíce práce stejně jako já, ale tohle mi připadalo jako doplněk k našim oběma příspěvkům. S jistotou nemohu říct nic jiného, než že jsem nebyl autorem většiny toho, co je nyní ve filmu." Většina Gregson-Williamsovy práce byla nahrazena skladbami Atticuse Rosse a Leopolda Rosse. Kromě toho bylo ve filmu "Hacker"(2015) znovu použito pět témat, která původně složil Ryan Amon pro hudbu k filmu "Elysium" (2013).
• Zápletka filmu byla inspirována případem Stuxnet, počítačového červa určeného k napadení průmyslových programovatelných logických řídicích jednotek. Červ Stuxnet, objevený v roce 2010, zničil téměř pětinu íránských jaderných zařízení a jeho původ se nepodařilo oficiálně identifikovat.