Recenze filmu Pevnost

Filmová Pevnost má dvojí účinek. Coby zajímavý cestopis z evropského ostrůvku politické exotiky a zároveň jako zdroj nekonečné úlevy, že tahle varianta přežívání už se nás chválabohu netýká.

Pro diváky, kteří jsou fanoušky dokumentů, by mělo být zhlédnutí tohoto snímku absolutní samozřejmostí a řekl bych taktéž nutností. Rozhodně doporučuji. Myslím že ocenění na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, v kategorii Česká radost, mluví za vše.

Tvůrci se nijak moc nesnaží podrobněji vysvětlit, jak složitá politická situace v zemi vládne, a předkládá nám pouze dva typy lidí: Disidenty-amatéry, kteří pseudointelektuálně filosofují o tom, že "toto je hrůza, musí se to změnit...

Kamera pozoruje domácnost nespokojených občanů, politické debaty v sauně, zachycuje stížnosti politických aktivistů i spokojenost dívek, které svůj domov považují za malý ráj, nebo politika, jenž si libuje, že v Podněstří připadá na každého obyvatele jeden policista. Tvůrci působivě nechávají Podněstří mluvit samo za sebe, potřebný komentář dodává i televizní vysílání.

Oba filmaři se nacházejí v pozici jakési zpovědní vrby. Dokumentu, i přes veškeré zapálení, chybí větší filmařská sebedůvěra. Myslím, že z námětu samotného, by se dalo vytěžit ještě víc. Takhle zde „vládne“ jen určitá jednolitá lineárnost a panoramatický „přelet“ bez hlubšího zářezu.