Zajímavosti 6
- Dina Štěrbová vysvětluje, jak se dostala k horolezectví: "Bylo mi čtrnáct let, když jsem na výletě do Tater poprvé spatřila vysoko – vysoko miniaturní postavičky horolezců zdolávajících Jižní stěnu Ostrého štítu. Bylo to jako blesk z nebe, v té chvíli mi bylo jasné, že právě tohle chci také."
- V roce 2023 získala Štěrbová Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky a Medaili Za zásluhy 1. stupně o sport a humanitární činnost z rukou prezidenta České republiky Petra Pavla.
- Z rukou českého prezidenta převzala Dina Štěrbová Záchranářský kříž. Za šíření dobrého jména v zahraničí dostala v roce 2020 cenu ministra zahraničí – GRATIAS AGIT.
- Prezident Pákistánu udělil Dině v roce 2017 jako teprve druhému cizinci nejvyšší civilní vyznamenání SITARA-E KHIDMAT (Hvězda za službu).
- Výstupy a expedice Diny Štěrbové: 1970 - jako první žena východní Evropy vystoupila s první československou expedicí do Karakorumu na Mani Peak (6 700 m); 1977 - sólový výstup na nejvyšší horu Afganistánu No-shaq (7 495 m); 1980 - vedoucí 1. ženské expedice na Manaslu v Nepálu (8 163 m). Bez podpory horolezeckého svazu, peníze vydělaly bouráním továrních komínů; 1984 - historicky nejmenší ženská expedice na 6. nejvyšší vrchol světa Čo Oju (8 201 m) s Věrou Komárkovou a 2 šerpy. Výpravu zaplatila šitím 30 spacích pytlů; 1988 - první český výstup na Gasherbrum II (8 035 m); 1991 a 1992 - pokusy o Mount Everest. Nefunkční kyslíková bomba jí sen překazila; 1994 - vedoucí výpravy Broad Peak, kde zahynuli 2 horolezci. Pro obrovské trauma poté několik let do hor nemohla.
- Během natáčení dokumentu absolvoval štáb dlouhou cestu do pakistánského Islámábádu, odtud do Skardu – Arandu a okolí ve výšce okolo 3200 až 4500 metrů. Natáčelo se v okolí řeky Indus a Shyok, v Khapulu, Skardu i v různých lokacích v Islámábádu. Druhou etapou bylo natáčení v ČR a SR.