A tak z ní vyšel nejen film, který si jeden vnuk natočil o svém slavném dědečkovi, aby ho konečně poznal. Ale i dokument o talentu, umění, divadle, komunistickém Československu i o těžkých volbách a morálních kompromisech.
Komentáře a recenze 5
Odpověď, jestli jeho rozhodnutí stálo za to, nechává režisér na nás. Kromě množství zajímavě podaných informací o Svobodově životě totiž jeho životopisný dokument vyniká i tím, že je natočený pro inteligentní diváky.
Odvaha Jakuba Hejny nic neskrývat zůstává na jeho filmu cenná a jde nad rámec informativně vytvořeného medailonu. Dokument přináší mnohem obecněji platný portrét ,,člověka, který v tom uměl chodit" a všechno měl zmáknuté.
Přináší portrét vskutku fascinující (z podobně pojednaných "příbuzenských" pohledů připomenu aspoň Neumannův dokument Dům v Praze o proslulém komunistickém básníku S. K. Neumannovi), ale někdy také zbytečně přeumělkovaný.
Divadlo Svoboda je tak dokument, který je kvalitní především po informační stránce. Ovšem po té umělecké zaostává a spíš než do kina skutečně patří do televize.