Zapomenuté transporty do Lotyšska

V lednu roku 1942 opustily nově vytvořené ghetto v Terezíně dva první transporty, směřující na východ. Když po několikadenní cestě čeští Židé vstoupili do ostnatým drátem oddělené nejchudší části lotyšského hlavního města Rigy, uviděli sněhem zaváté, hrůzu nahánějící město duchů, s otevřenými dveřmi prázdných domů vrzajícími ve větru, zmrzlým jídlem na plotnách a šaty poházenými po zemi. Jako kdyby všichni obyvatelé místo opustili ve velkém spěchu. Až později se ze zimní tmy zpoza drátů menší, oddělené části ghetta, vynořily skupinky neznámých mladých mužů, kteří s pološíleným výrazem přes plot házeli kameny zabalené v papíru. Na vzkazech bylo napsáno: „Všichni budete zavražděni, jako naše rodiny, my jsme poslední přeživší.“ Film Zapomenuté transporty – Do Lotyšska sleduje osudy řady jednotlivců ode dne jejich příjezdu do Rigy až do konce války. Jejich vyprávění je podpořeno pouze autentickými, dobovými materiály, kdy je každé slovo potvrzeno obrazem, každý detail pečlivě dokumentován. Ať už jde o příběhy dětí, které cestou do improvizované školy míjely šibenici s oběšenci, mladých lidí, kteří věrni heslu „carpe diem“ tančili na hrobech, a to téměř doslova, osudové lásky, zradu a přípravy ozbrojených povstání (v rižském ghettu a táboře Kaiserwald), až po brutální, sebestředný egoismus mužů v táboře Salaspils, který jim jako jediný mohl pomoci k přežití. Dokument se zaměřuje nejen na neznámou kapitolu historie transportů středoevropských Židů do prakticky zapomenutého deportačního cíle, ale představuje i ojedinělé strategie přežívání, ke kterým se rodiny uchylovaly, stejně jako moudrost a smysl pro humor lidí, kteří se dožili toho, aby mohli vyprávět.