Cesta mrtvého muže

Píše se rok 1842. Dva mladíci jsou rychle a tvrdě seznámeni s životem Rangers na své první výpravě, v nichž se setkají s komančským náčelníkem Buvolím hrbem. Po návratu do civilizace se připojí k výpravě do Sante Fé, do části Nového Mexika východně od Rio Grande, které chtějí dobýt a připojit k území Texasu. Expedice, vedená pirátským velitelem Calebem Cobbem, je v konečném důsledku neúspěšná. Z dvou set prvních dobrodruhů jich přežije asi jen čtyřicet. Ostatní zemřou hladem, vyčerpáním, jsou zabiti Indiány nebo zahynou při střetu s medvědem. V jedné kapitole Komančové zapálí trávu v okolí tábora výpravy a donutí hlídky skočit přes okraj kaňonu, aby unikly před plameny. V konečné fázi výpravy, kdy jich je jen hrstka a nemají jídlo, koně ani střelivo, se vzdají mexickým vojákům. Ti, kdo přežili, jsou nuceni k pochodu Jornada del Muerto (Cesta mrtvého muže) do El Pasa. Během této strastiplné cesty se kontingent zajatých Texasanů ztenčí na deset osob, protože mnoho zajatců i mexických strážců během pochodu zahyne. Když dorazí na místo určení do pevnosti, je rozhodnuto, že budou o svůj život losovat. Musí si vytáhnout z nádoby bílou nebo černou fazoli – bílá znamená život, černá smrt.