Zajímavosti 16
- Mongolské kmeny užívali zvláštní koňskou rasu, která má silné tělo, s relativně krátkýma nohama a velkou hlavu. Koně použité ve filmu vypadají jako obyčejní westernoví koně.
- Filmování trvalo něco kolem 25 týdnů. Vše bylo natáčeno v Mongolsku.
- Jeden z editorů, Zach Staenberg dříve pracoval na trilogii Matrix a Lord of War.
- Režisér Sergei Bodrov a Production Designer Dashi Namdakov navštívili hlavního mongolského šamana v hlavním městě Ulan Bator, aby se ho zeptali na povolení k natočení filmu. Šaman jim odpověděl, že ze všech tvůrců, co kdy natočili něco o Čingischánovi, jsou oni jediní, kteří se zeptali na jeho povolení.
- Kromě Japonského herce Tadanobu Asano (Temudžin) a Čínského herce Honglei Sun(Jamukha), byli všichni ostatní herci Mongolové.
- Tento film je první z plánované trilogie Genghis Khan's life.
- Scénář věrně vychází ze starých legend, ale zároveň tvůrci nenápadně odstranili z příběhu některé důležité části, třeba:1) Že už jako třináctiletý zavraždil svého nevlastního bratra (záminkou byl spor o kořist z lovu, avšak ve skutečnosti šlo o postavení v rodinné hierarchii). Film mu však takovou lačnost po moci nepřipisuje.2) Že k titulu Čingischána (Vládce světa) se dostal přes mrtvoly svých někdejších spolubojovníků Džamuchy a Togrul-chána. Avšak film samozřejmě rozepři dává za vinu jim.3) Taktéž se nedozvíme, že Temüdžin nelítostně vyvraždil kmen Tatarů, prý to byla pomsta za zákeřné otrávení jeho otce. Ovšem pokud příběh o vraždě nevznikl až následně jako záminka či omluva za tatarskou genocidu.4) O Čingischánově povaze nejlépe vypovídá Barbar Conan. Jeho odpověď na otázku, co je v životě nejdůležitější: "Rozdrtit nepřátele, hnát je před sebou a slyšet nářky jejich žen!" je totiž doslovným citátem výroku vládce Mongolů.
- Film byl nominován na oscarové klání za rok 2008.
- Jednotlivé lokace byly mezi sebou různě vzdáleny. Štáb mezi nimi vytvořil provizorní cesty, které pak zůstaly jako místní silnice.
- Mnoho jezdců nebylo profesionálními herci. Velké scény se proto nacvičovaly třeba dva měsíce.
- Velké bitevní scény se zúčastnilo 1500 jezdců a koní.
- Od tohoto fenomenálního vojevůdce prý může odvozovat svůj původ každý dvoustý člověk.
- Ruský režisér postavu Temudžina riadne idealizuje, mongolskému obyvateľstvu hrá na patriotickú strunu. Tí si ho už po stáročia uctievajú a dodnes je pre nich symbolom národnej identity a zakladateľom ríše Mongolov. Postavili mu 40m sochu v hlavnom meste (jedná sa o najväčšiu jazdeckú sochu na svete) a pomenovali po ňom svoje letisko. Počas obdobia komunizmu bol Džingischán často označovaný za reakcionára. Odhalenie pamätníka v roku 1962 pri príležitosti 800. výročia jeho narodenín viedlo ku kritike zo strany Sovietskeho zväzu a vyústilo dokonca v odvolanie vtedajšieho tajomníka vládnucej komunistickej strany v Mongolsku. Po páde režimu sa so zavedením demokracie v 90-ych rokoch chánova symbolika tešila húževnatému obnoveniu. Obyvatelia Mongolska dnes bežne hovoria o sebe ako o "deťoch Džingischána" a o Džingischánovi ako o "otcovi Mongolov". Jeho meno alebo podobizeň nájdeme v Mongolsku na rôznych produktoch, likéroch, uliciach, budovách alebo bankovkách. Vyvolalo to dokonca diskusie, aby z dôvodu vehementného používania tohto symbolu nedošlo k trivializácii. Čo sa týka krviprelievania, Mongoli považujú historické záznamy písané mimo Mongolska za skreslené a zaujaté voči Džingischánovi, kde masakrovanie je zveličené a jeho pozitívna rola podceňovaná.
- Staršieho Temudžina stvárnila súčasná japonská hviezda Tadanobu Asano. Na otázku, prečo si Bodrov pre hlavnú rolu nevybral Mongola, odpovedal: „Hľadal som najlepšieho herca, nevadilo mi, že nie je Mongolom, podmienkou bolo, aby bol Ázijec a aby bol najlepší." Kvôli autentickosti je film v pôvodnom mongolskom jazyku. Japonskému hercovi spolu s jeho čínskym kolegom Sun Hong-Leiom tak neostávala iná možnosť, než sa túto reč počas nakrúcania naučiť. Ako sa ďalej uvádza na stránke Russianfilm, s filmovým štábom cestovalo štyridsať tlmočníkov, prekladajúc z čínštiny, mongolčiny, kazachstančiny, kórejčiny, ujgurského nárečia, japonského, ruského a anglického jazyka.
- Niektoré historické zdroje opisujú krutosti, drancovanie a nivočenie, ktoré za sebou nechávali mongolské vojská. Iné sa zasa zmieňujú o Džingischánovi v pozitívnom duchu – píšu o schopnostiach muža, ktorý vzišiel z národa kočovníkov a ovládol starodávne ríše bez toho, aby zničil ich kultúru a náboženstvo. Na túto stranu sa prikláňa aj Sergej Bodrov. Temudžina vykresľuje ako rozvážneho a veľkorysého muža s pevnou vôľou, nie ako barbarského vraha. Webový portál Russianfilm cituje režiséra: „Na západe má reputáciu tyrana. Na východe, v Ázii, je považovaný za hrdinu a dokonca za boha”, hovorí Bodrov počas premiéry v Kazachstane. “Džingischánovo meno v Rusku nie je obľúbené. Rozprávam príbeh, aby videli, ako sa to stalo. Neverte, čo píšu v starých školských učebniciach," vysvetľuje Bodrov. "Zrušil mučenie, o čom vie iba málo ľudí. Mongoli zvykli mať otrokov- on s tým nesúhlasil," uzavrel režisér.
- Snímek "Mongol - Čingischán" byl v roce 2008 nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.