Sny Akiry Kurosawy zaujmou především pro své estetické provedení a surreálnost, některé i svou „japonskostí“, není však od věci počítat s tím, že jde o sérii nesouvisejících epizod, ve kterých se toho moc nestane. Pro mě se ty dvě hodiny dost vlekly, ale jako artovku to beru. 65 %
U Kurosawy trochu vybočení - chvílemi opravdu snové a fantaskní, ke konci bohužel začíná sklouzávat do polohy ekologicko-společnské kritiky a v tom přestává být zábavný a hravý.
