Jako korálky v růženci

Penzionovaný horník Karel Habryka má po mnoha letech opustit svůj starý domek a přestěhovat se za synem do moderní stavby. Jen těžko se sžívá s novým prostředím a světem. Kutz vytvořil postavu, jež ohromuje svou nezdolností a přirozenou odvahou čelit věcem, které jsou v rozporu se zažitou morálkou.

Kutzův film Jako korálky v růženci (Paciorki jednego różańca, 1979) volně navazuje na jeho předcházejícíc snímky Sůl černé země (Sol ziemi czarnej, 1969) a Perla v koruně (Perla w koronie, 1971), se kterými společně tvoří tzv. slezskou trilogii. Přestože se snímek od předcházejících titulů hornoslezského hornického cyklu odlišuje výrazně realistickými prvky a neodehrává se v minulosti, ale v současnosti (přesněji na konci 70. let minulého století), podařilo se v něm Kutzovi podobně emotivním způsobem zobrazit osudy prostých lidí jeho rodného kraje.

Kutz dlouho hledal autentický materiál o současném Slezsku. Při svých cestách se náhodně setkal se starým horníkem a dělnickým písmákem Augustynem Halottou, který mu svou osobností doslova učaroval. Původně chtěl natočit ságu jeho rodiny, ale v souvislosti s připravovanou demolicí staré hornické kolonie v Gieśowci u Katovic změnil svůj záměr a reálnou situaci vhodně zakomponoval do fabule chystaného snímku. Právě v Gieśowci pak byla natočena velká část scén filmu. Kolonii hornických domků – podobně jako ve filmu – nakonec zničily buldozery. Hrdina filmu – penzionovaný horník a zasloužilý pracovník Karel Habryka – má po mnoha letech opustit svůj starý hornický domek a přestěhovat se za synem do moderní stavby na nové sídliště. Ale protože starý strom nepřesadíš, Habryka se jen těžko sžívá s novým prostředím a světem.Přesidlování ze starých domů do betonových sídlišť navíc ve filmu získává symbolický význam. Společně s vybydlenými domy se rozpadá tradice, patriarchální dělnická rodina a spolu s ní i určitá kultura. Ve svém hrdinovi Kutz vytvořil postavu pevně zakotvenou v zanikajícím světě původní dělnické životnosti, postavu, jež ohromuje svou nezdolnosti a přirozenou odvahou čelit věcem, které jsou v rozporu se zažitou morálkou. Vedle naturščika Halotty se v roli jeho ženy objevila taktéž neherečka – regionální vypravěčka Marta Straszna. A právě tito dva představitelé obdařili film osobitým duchem a vhodně naplňují jeho realistickou hloubku. [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007]