Vie ne me fait pas peur, La

Dívky, jejichž léta dospívání sledujeme, byly kamarádkami už od dětství. Film se s přestávkami natáčel několik let, aby pubertální slečny mohly hrát tytéž představitelky, které dívky ztělesnily už v jejich holčičím věku. Už tam bylo zjevné, že ne každá ze čtveřice dívek má dobré rodinné zázemí, které by ji připravilo na bezproblémový vstup do života. I ve škole zažívají konflikty a prohry, boj o sebeprosazení, strach z maturity. A když se k tomu všemu přidají rozpaky nad prvními zkušenostmi s muži, mají pocit, že život zkrátka nezvládnou. Na tyto tlaky reagují různě, od agresivity a siláckých gest vzdoru až po rezignaci. Film je komponován jako volná mozaika epizod, často až muzikálově stylizovaných, z nichž se složí nejenom portréty čtyř hrdinek, ale i obraz konce zdrsnělých 70. let, kdy předností lyceistek dávno přestaly být sklopené oči a předepsaná poslušnost.