Tbilisi-Tbilisi

Snímek je nejen sondou do rozvrácených poměrů na současném Kavkaze, ale i poctou klasické kinematografii. Ocitáme se ve městě, kde vládnoucí mafie jezdí v džípech, univerzitní profesoři prodávají na trhu máslo a prostí lidé trpí nevýslovnou bídou a válečnými konflikty. Zakareišviliho film vznikal osm let doslova na koleně, bez peněz a s neherci v hlavních rolích. Výsledek přímo navazuje na proslulé klasiky gruzínského filmu, ale také na italské neorealisty či Georgese Mélièse. Film patří k vlně kvalitních filmů z chudých zemí, které jsou zároveň občanským činem. (FebioFest 2006)