hrumsrt
10 870 bodů •
6
Stephen King jako dar tolik scénáristům a filmovým tvůrcům sloužící jako nádoba námětu, které se čiší velké čtenářské oblíbenosti... A i přesto, že jeho veřejný obraz má spíše štítek hororového tvůrce, tak jeho nejlepších adaptací se dostali čistá dramata bez špetky strašení.. Tentokrát si jeho převedení na plátno zkusil ambiciózní původně evropský filmař Mikael Håfström, který si asi největšího uznání dočkal za antinacistické drama Zlo mezi námi, což je zrovna jeden z filmových kousků, k němuž mám osobně hodně daleko a vlastně i skoro odpor.. A nechci říct, že mě to těší, ale pokaždé když Mikael Håfström narazí, zahřeje mě to.. Tentokrát si navíc vybral námět, kterým se King šel vysmívat všem hororům, aby ukázal, že se ony vysmějí jemu.. One-man show Johna Cusacka jako bořiče mýtů a fixace děsů ke skutečným místům, kterého ale doběhne pokoušení strachu.. Nevinný úvod navozující atmosféru je bravurní, navíc o to lepší s neustále skepticky vyhlížejícím hlavním hrdinou. Ovšem když se Pokoj 1408 začíná probouzet, příběh rozjíždět svoje psychologické hrátky, které jsou nepříjemné nikoli děsivé, ukáže film naplno svoji svázanost a repetičnost, jíž se není schopen po celou dobu zbavit. Námět je jasný, ale měl jsem několikrát pocit, že už nikdo neví kudy dále.. Proto mu je nejasný závěr docela vysvobozením, i když jsem třeba nebyl z těch, kdo by došel smíření.. P.S. Je docela odvážné pokoušet se přehrát Samuela L. Jacksona, a nakonec tak těžké, že nejspolehlivější je ho odstavit od času na scéně.. 60%
