Dixia de Tiankong

Film se ve třech navazujících částech postupně zaměřuje na jednotlivé členy rodiny z hornického města na západě Číny. Epizody na sebe chronologicky navazují, ale neukazují pouze kontinuální vývoj jedné rodiny. Zdejší hrdinové – dcera postavená před volbu mezi svými sny a výhodným provdáním, syn nastupující životní dráhu horníka a otec čerstvě v důchodu – skrze symbolické vztahy svých osudů zastupují obecný úděl mužů a žen z hornických měst, který kontrastuje s jejich sny. Snímek však nepředkládá zapálenou kritiku dané situace. Prostředí a postavy nepůsobí efektně vykalkulovaným dojmem, ale naopak přirozeně, bezprostředně a v souladu s vnímáním obyčejných Číňanů, kteří o sobě říkají, že si nikdy nestěžují. Díky své nekřiklavosti v úrovni podání i zpracování se film stává delikátní oslavou obyčejného života, která nepůsobí kriticky, ani smířlivě a díky tomu je autentická a výmluvná. [43. MFFKV 2008]