Zajímavosti 33
- Brunova rodina uspořádá večírek na oslavu Ralfova povýšení, ale ve skutečnosti byly večírky v nacistickém Německu zakázané, zejména když byla země uprostřed války.
- V běžícím gagu je Šumel vidět u plotu, jak nic nedělá. Ve skutečnosti Židy, kteří se flákali, Němci zabili.
- Mařenka se ve vlaku před spaním modlí, ale nacisté vyloučili jakoukoli náboženskou výchovu ze škol, stejně tak dodržování takových tradic nebylo režimem vítáno.
- Ke konci filmu jsou Bruno a Šumel spolu s dalšími židovskými vězni vedeni příslušníky komanda SS na pochod do plynových komor. Ve skutečnosti však příslušníci SS (Sonderkommandos), přestože neměli jinou možnost než pracovat pro nacisty, nepomáhali zabíjet ostatní Židy, ale naopak pomáhali likvidovat mrtvé poté, co byli Židé zplynováni.
- V Osvětimi (a dalších táborech) byly kolem areálu dvojité ploty, vzdálené od sebe 3 metry. Příliš velká vzdálenost na to, aby se někdo zvenčí mohl dotknout někoho zevnitř.
- Při mnoha setkáních Bruna a Šmuela se vzor plotu z ostnatého drátu mění záběr od záběru, obzvlášť patrné je to u vodorovných drátů. Změny jsou závislé na perspektivě, tj. dráty jsou konzistentní, když je vidíme z Brunovy nebo Šmuelovy perspektivy, ale liší se při srovnání dvou různých perspektiv. Liší se také mezi detailními a dlouhými záběry.
- Ve scéně, kdy chlapec hraje dámu na posteli, se mění barva figurek - na začátku jsou bílé figurky vlevo od záběru, v dalším záběru jsou černé.
- Když jsou ve velitelově kanceláři, on i jeho žena se dívají a ukazují opačným směrem, než je tábor, o kterém mluví, protože tábor je za domem, ne před ním.
- Stav kazivosti Šmuelových zubů se mění scénu od scény.
- Když Bruno vybírá pneumatiku pro svou houpačku v kůlně, Pavel vybere pneumatiku s menším vzorkem a také s jiným vzorkem, než je ten, který se pak použije jako houpačka.
- Babička, která byla nemocná & brzy po smrti, je dětsky přívětivý způsob, jak říct, že nebyla příznivcem strany & byla zatčena & pak zabita
- Mark Herman záměrně natočil zdrcující závěrečnou scénu jako poslední, především proto, aby ušetřil city svých dvou mladých hvězd, pro které byla tato scéna spíše utrpením.
- Některé části příběhu jsou založeny na příběhu Rudolfa Höesse, dvojnásobného velitele v Osvětimi. Název „Ralf“ je hříčkou se jmény. Jeho žena ho nechtěla mít „v posteli“ poté, co zjistila, co v táboře dělali (načež jí byl nevěrný se služkou). Dům, ve kterém se film natáčel, se nápadně podobá jejich domu poblíž Osvětimi. Jeho hodnost (podplukovník) je stejná, jakou měl v té době Höess. Ve skutečném životě však měl Höess čtyři děti a to, co se stalo ve filmu, se samozřejmě Höessově rodině nestalo.
- Režisér Mark Herman k natáčení závěrečné scény poznamenal: „Byla to noční můra na mnoha úrovních. Pravděpodobně jsme měli více právníků než filmařů. Řešili jsme všechny právní záležitosti dětí mezi dospělými nahými lidmi.“
- Jedním z největších rozdílů mezi knihou a filmem je, že na konci románu Bruno umírá v plynové komoře spolu se Schmuelem, aniž by jeho rodiče věděli, kde je. Celé měsíce je považován za nezvěstného a jeho rodina prochází různými fázemi truchlení a přemýšlení, co se s ním stalo. Teprve po nějaké době, když jeho otec objeví před táborem jeho oblečení, uvědomí si, že plot je slabý, kudy se Bruno dostal dovnitř, a vysleduje synovy stopy v táboře, si dá dohromady, co se muselo stát.
- Služebná Maria, „šofér“ poručík Kurt Kotler, Brunova sestra Mařenka a Brunova matka Elsa mají stejná křestní jména jako postavy Julie Andrewsové, Duana Chase, Kym Karathové a Eleanor Parkerové ve filmu "Za zvuků hudby" (1965), přičemž poslední tři jmenované jsou čtvrté a sedmé von Trappovo dítě (ačkoli jméno postavy Karathové se píše Gretl) a baronka Schraederová.
- Jméno postavy „Meinberg“ se do češtiny překládá jako „Můj kopec“ nebo „Moje hora“. Režisér Mark Herman je příznivcem Hull City a v té době byl brankářem Hullu Boaz Myhill.
- Ve filmu je Brunovi osm let, zatímco v knize je mu devět let.
- Mark Herman sdílel stejnou agenturu jako autor John Boyne a před vydáním románu mu byly zaslány jeho předlohy. Na mnoho románů jsou v této fázi vypsány opce, takže Hermana překvapilo, že se nikdo nehrne, pokud jde o zajištění práv na román. Předpokládal, že existuje obecná obezřetnost vůči tématu knihy o holocaustu.
- Brunův účes se velmi podobá účesu Adolfa Hitlera, který byl ovšem vůdcem nacistické strany od roku 1921 až do své smrti v roce 1945.
- Jen o několik let dříve byl David Thewlis osloven, aby si zahrál Hitlera. Příležitost k tomu nedostal, ale neměl velké výčitky svědomí, že by roli vysoce postaveného nacisty mohl přijmout.
- James Horner snížil svůj obvyklý honorář, aby mohl na filmu pracovat.
- James Horner trval na tom, že pro soundtrack k filmu osobně zahraje na klavír, takový měl vztah k látce.
- Vera Farmiga je jedinou americkou herečkou ve filmu.
- Natáčelo se na místě v Maďarsku.
- David Thewlis chodil každé ráno před natáčením do posilovny, aby se dostal do rozpoložení vojáka. I když měl začátek v pět hodin ráno, byl v posilovně už ve čtyři.
- V jedné z vymazaných scén filmu se Bruno a jeho přátelé setkávají s Židem před jeho zajetím, přičemž se mu Brunovi přátelé posmívají. Jedná se o stejného muže, kterého vidíme na samém konci filmu, jak se na Bruna dívá stejným pohledem jako předtím, na místě, které by bylo na samém začátku filmu, kdyby byla scéna zařazena. Původním záměrem bylo bookovat film tímto bezejmenným, anonymním mužem, který nic neříká a místo toho nabízí jen nezapomenutelně smutný a strašidelný výraz. Tento muž není Pavel.
- Vzhledem k bližšímu pohledu během scény, kdy Bruno a jeho přátelé běží kolem nákladního auta naloženého zatčenými Židy, je vidět malý chlapec, kterého zvedá jeho otec. Naznačuje se, že jde o Šmuela, protože chlapec je mu silně podobný.
- Vera Farmiga, která hraje Brunovu matku, má na pravé ruce snubní prsten. V Německu je to správně a je to vynikající a přesný detail.
- Rupert Friend původně odmítl roli poručíka Kotlera, protože byl šokován násilnickou povahou své postavy. Řekl: „Chci říct, že není zrovna lichotivé být spojován se skupinou lidí, kteří se pokusili vyhladit celou rasu. Nejsem křikloun a nejsem ani násilník. Ta postava mě vyděsila. Ale pak jsem si uvědomil, že to byl nejspíš účel. Šlo o to, dát těmto zvěrstvům lidskou tvář.“ Friend však během natáčení bojoval a po natočení otřesnějších scén se uzavřel do sebe.
- Ačkoli se o tomto koncentračním táboře nikde nepíše jménem, Osvětim byla jediným nacistickým táborem smrti se čtyřmi krematorii. Důstojníci SS diskutují v kanceláři velitele o stavbě budovy, když poradu přeruší Brunova matka. V knize ji Bruno nazývá „Out-With“.
- Vera Farmiga (která neznala románovou předlohu) se přiznala, že ještě nikdy tak nebrečela, jako když poprvé četla scénář.
- Brunovi rodiče se jmenují Ralf a Elsa, ale v titulcích filmu jsou uvedeni jako „otec“ a „matka“. Je to pocta románu, v němž se vyprávění soustředí výhradně na Brunův pohled.